Katalogy, registry a správný zápis názvů fialek

Internet a sociální sítě jsou pro současné pěstitele afrických fialek nevyčerpatelným zdrojem informací. Zatímco dříve jsme mohli vybírat fialky jen z tištěných seznamů, které nám zaslali ochotní pěstitelé poštou na základě inzerátu v novinách, dnes můžeme díky internetu nakupovat od tisíců pěstitelů z celého světa. Ba co víc. Můžeme si vyměňovat zkušenosti, dohledávat popisy, porovnávat fotografie a získat tak jasnější představu, jak daný kultivar ve skutečnosti vypadá a jak se projevuje v různých pěstebních podmínkách. Někdy mám ovšem pocit, že čím více informačních zdrojů máme k dispozici, tím méně je využíváme. Jelikož není v mých silách reagovat na množící se dotazy ohledně katalogů, názvů a popisů fialek, pokusím se tuto problematiku vysvětlit tak, aby i méně zdatní uživatelé internetu byli více soběstační.

Jestliže jsme v pěstování fialek pokročili dále a zakládáme sbírku šlechtěných kultivarů, měli bychom si před nákupem ověřit, jestli prodejce nabízí správně označené rostliny. Nemám teď na mysli drobné chyby v pravopisu, které snadno opravíme, nýbrž chybné a smyšlené názvy. Diskuzní fóra a inzertní servery jsou totiž plné fialek, které svým vzhledem neodpovídají popisu od šlechtitele, případně jsou jejich názvy natolik zkomolené, že nelze dodatečně ověřit jejich původ. Tyto fialky mohou samozřejmě krásně zdobit naše parapety, ale pokud nabízíme špatně označené fialky dalším pěstitelům, vzniká v kultivarech chaos.

Často se mě lidé ptají, zda existuje nějaký veřejně přístupný seznam či databáze všech fialek, do které by mohli nahlédnout a ověřit si, jak má daný kultivar skutečně vypadat. Bohužel tomu tak není. Dosud nebyl vytvořen žádný kompletní registr fialek, který by obsahoval popisy všech kultivarů z celého světa. Technicky to ani není proveditelné. Křížit nové kultivary může prakticky kdokoliv, kdo má chuť a trpělivost; nemusí to být jen profesionální šlechtitel. Spousta pěstitelů kříží fialky pro vlastní potěšení a registraci jim nelze přikázat. Evidovat všechny kultivary po celém světě je tedy prakticky nemožné.

Databáze First Class 2

V našem fialkářském světě je uznávanou autoritou americká společnost AVSA (African Violet Society of America), která kromě jiného provádí zápis a registraci kultivarů do mezinárodního registru African Violet Master List of Species and Cultivars (AVML). Registr prodává AVSA jak v tištěné podobě, tak i ve formě elektronické databáze zvané First Class 2. Elektronická databáze stojí 40 dolarů a za dalších 11 dolarů ročně je možné dokupovat aktualizace. Databáze obsahuje záznamy o zhruba 18 600 kultivarech z celého světa, zejména z USA, Kanady, Austrálie, Švédska, Ruska, Ukrajiny, Japonska, Nového Zélandu atd. Ze zmíněných 18 600 kultivarů je přibližně 11 000 kultivarů oficiálně registrováno u společnosti AVSA a  7 600 kultivarů je do databáze vloženo bez registračního čísla. Tisíce dalších, zejména ruských a ukrajinských kultivarů, ovšem v databázi nenajdeme. Jestliže tedy některý název nelze v databázi dohledat, neznamená to, že takový kultivar neexistuje. Jen prostě není v databázi evidován.

Květ na mé fotografii patří kultivaru Sunset Kiss. Většina amerických kultivarů je v databázi registrovaná, a tak si mohu ověřit, zda kvete dle popisu šlechtitele.

V databázi First Class 2 jsou kultivary řazeny abecedně. Ve výsledku se zobrazí jméno šlechtitele, datum a číslo registrace, velikost fialky a popis od šlechtitele. Jak je patrné, popis se shoduje se vzhledem mé fialky.

Můj přítel internet

Nechceme-li investovat do databáze First Class 2, můžeme spoustu informací o kultivarech nalézt také v různých diskuzních fórech a na webových stránkách pěstitelů, kteří mnohdy přebírají záznamy právě z databáze FC2. Ještě spolehlivějším zdrojem jsou webové stránky šlechtitelů, ale samozřejmě ne všichni šlechtitelé je mají. O některých známých kultivarech najdeme informace na první pokus, jindy je to práce na celý večer, zejména pokud máme k dispozici jen neúplný nebo zkomolený název. Důležitější než fotografie jsou přitom slovní popisy, které jasně vymezují vzhled kultivaru. Pokud šlechtitel popsal kultivar jako bílou macešku se zeleným okrajem, musí vypadat přesně takto, bez ohledu na to, co ukazují fotografie sdílené pěstiteli na internetu. Na mnoha obrázcích jsou totiž vyobrazeny sporty nebo chybně označené rostliny, a to nás pak může zmást.

K ověřování nám nejlépe poslouží vyhledávač Google, který na rozdíl od českého Seznamu prohledává především zahraniční weby. Do vyhledávače napíšeme název kultivaru a přidáme k němu slovní spojení african violet. V případě ruských nebo ukrajinských kultivarů zapíšeme do vyhledávače spolu s názvem rostliny slovo Фиалки. Nalezené popisy a fotografie pak porovnáme s fotografií, kterou nabízí náš prodejce. Jestliže se budou informace alespoň přibližně shodovat, je pravděpodobné, že prodejce má rostlinu označenou dobře. Jestli se fialka na jeho fotografii výrazně liší od oficiálního popisu, může se jednat o sport, záměnu nebo dokonce o podvod – o snahu prodat méně vzácný kultivar za cenu horké novinky. Taková situace je sice vzácná, ale bohužel i reálná.

V souvislosti s ověřováním fialek je třeba připomenout jednu velmi důležitou zásadu: neprodáváme listy ani sazeničky z mateřské fialky, která nám dosud nekvetla a nemáme ji ověřenou. Pro lepší pochopení uvedu smyšlený příklad: u polského prodejce koupím list označený jako KZ-Altyn Den. Z listu získám pět sazenic, ale protože nemám pro všechny místo, nechám si pouze jednu sazenici a zbylé čtyři pošlu do světa. Ani jedna ze sazenic, včetně té mé, ještě nekvetla. Bohužel o několik týdnů až měsíců později zjistím, že se polský prodejce zmýlil a místo KZ-Altyn Den mi poslal úplně jiný kultivar. Jelikož si už nepamatuji, komu jsem sazeničky poslala, šíří se chybně pojmenované fialky mezi ostatní pěstitele. Kdybych s prodejem vyčkala do prvního kvetení alespoň jedné sazeničky, záměnu bych včas odhalila a k chybnému šíření by nedošlo.

Pravidla pro zápis názvů fialek v oficiálních seznamech

Ve svých katalozích bychom měli dbát na správný zápis názvů fialek, čímž usnadníme ostatním pěstitelům vyhledávání popisů a fotografií na internetu. Bohužel mnoho katalogů obsahuje chybné či zkomolené názvy, s nimiž si internetové vyhledávače neumí poradit. Jedním z nejčastějších prohřešků je vynechávání prefixů před názvy ruských kultivarů, tedy typických zkratek, LE-, RS-, AV-, AE-, N-, EK- a podobně. Je potřeba si uvědomit, že prefixy jsou pevnou součástí názvů fialek a nemůžeme je libovolně měnit či dokonce vynechávat. Je to v podstatě obchodní značka šlechtitelů, která nám pomáhá lépe identifikovat jejich kultivary. Mnohé kultivary mají stejný základní název a prefix nám pomáhá určit, o který kultivar se vlastně jedná. Příkladem mohou být kultivary se shodným názvem ‚Dikaia Orkhideia‘. Jeden vyšlechtila Elena Lebetskaia (LE-) a pyšní se růžovými květy, druhý Elena Korshunova (EK-) a má fialové květy. Pokud vynecháme prefix, pak mohou ostatní pěstitelé jen hádat, který z nich máme ve sbírce.

Nejznámější prefixy ruských a ukrajinských kultivarů

Podobu prefixů si vymýšlejí šlechtitelé, je to do jisté míry módní a marketingová záležitost. Prefixy jsou často tvořeny iniciálami jmen šlechtitelů. Není-li uvedeno jinak, píšeme je kapitálkami a s pomlčkou bez mezer. Nelze tolerovat zápis ‚Rs Zorro‘, jediná správná podoba je ‚RS-Zorro‘. Jsou ovšem i výjimky psané s malým písmenem, například VaT-. Správnou podobu prefixu se musíme naučit nebo dohledat.

Cyrilice Latinka Šlechtitel
-
23-
I. Zubo
АВ-
AV-
Fialkovod
АЕ-
АЕ-
E. Arkhipov
АК-
AK-
A. Kuz’mina
Ален-
Alen-
A. Vol’skaia
АН-
AN-
N. Andreeva
Арт-
Art-
M. Monakhova
АС-
AS-
S. Anriushchenko
-
AVS-
A. Sergeeva
Бо-
Bo-
B. Kostsev’iat
БОС-
BOS-
Baronov
БР-
BR-
S. Burkatskie
ДЕО-
DEO-
O. Aksenkina
-
Dn-
D. Denisenko
-
DS-
Dimetris
ЕК-
EK-
E. Korshunova
Ян-
Ian-
N. Puminova
К-
K-
E. Kraiduba
КО-
KO-
O. Kosobokova
-
KZ-
I. Zaikina
ЛЕ-
LE-
E. Lebetskaia
-
Leo-
A. Ivanitskii
ЛФ-
LF-
L. Fedoseeva
Cyrilice Latinka Šlechtitel
ЛиК-
LiK-
G. Lazarenko
Ми-
Mi-
E. Mironova
Мила-
Mila
L. Ivanova
МК-
MK-
M. Karpova
-
MT-
M. Totieva
Н-
N-
N. Berdnikova
НД-
ND- *
N. Danilova-Suvorova
-
ND- *
N. Deriabina
НиЛ-
NiL-
N. Levaia
НК-
NK-
N. Kozak
НЛ-
NL-
N. Liutaia
-
OS-
S. Osipova
ПЛ-
PL-
L. Pchelovodov
ПТ-
PT-
T. Pugacheva
РМ-
RM-
N. Skorniakova
РС-
RS-
S. Repkina
СК-
SK-
A. Kuznetsov
СМ-
SM- **
K. Morev
ЦМ-
TsM-
TsentrMini
-
TV-
T. Vysota
ТЗ-
TZ-
K. Morev
ВаТ-
VaT-
T. Val’kova
-
VM-
T. Vecher-Maidaniuk

Někteří šlechtitelé používají prefixy pouze v latince, nezapisují je pomocí cyrilice.

* Dvě šlechtitelky používají stejný prefix. První z nich, Natalia Danilova-Suvorova, píše svůj prefix pomocí cyrilice jako НД, což se do latinky přepisuje jako ND. Druhá, Nina Deriabina, píše svůj prefix ND pouze v latince. Píšeme-li názvy jejich kultivarů v latince, nemusí ostatní vědět, zda se jedná o kultivar Natalie, nebo Niny. Z toho důvodu je rozumné uvádět do závorky za názvem kultivaru i jméno šlechtitele. Např. ND-Nadezhda (N. Danilova-Suvorova) a ND-Koroleva Krasoty (N. Deriabina).

** Prefix SM (semenáč Moreva) se používá pro označení semenáčů, které nebyly šlechtitelem Morevem uznány jako oficiální kultivary, ale lidem se natolik líbily, že si je pojmenovali podle svého. Bohužel pěstitelé nadělali v kultivarech nepořádek. Mnohdy označují prefixem SM- i oficiální kultivary, pro něž jinak Morev prefix nepoužívá.

Zatímco ruští a ukrajinští šlechtitelé používají převážně zmíněné prefixy, evropští a američtí šlechtitelé používají před vlastním názvem kultivaru slova ve tvaru přídavných přivlastňovacích jmen, například Ness‘ (D. Ness), Mac’s (G. McDonald), Ma’s (O. Robinson), Rainbow’s (R. Wasmund), Rob’s (R. Robinson), Ko’s (Stan Ko) atd. Mimo přídavná přivlastňovací jména jsou často užívána také různá jiná slova, přesmyčky nebo přezdívky, jako například Alamo (H. Pittman), Allegro (J. Stromborg), Apache (J. Munk), Buckeye (P. Hancock), Jolly (H. Pittman), Optimara (Holtkamp), Rhapsodie (Holtkamp) apod. Někteří šlechtitelé používají pro každou sérii svých kultivarů jiné slovo.

Jak získat originální název v cyrilici?

Nejen u nás, ale i po celém světě kolují názvy fialek různě zkomolené. Když se pak chceme na internetu podívat na fotografii fialky nebo najít její popis, může nastat problém. Potíže míváme především u ruských a ukrajinských kultivarů, jejichž původní názvy jsou ve zbytku světa přepisovány z ruské cyrilice (azbuky) do národního jazyka daného státu. Například čeští pěstitelé používají v ruských názvech fialek písmena š, č, ž (SM-Dušečka), jenže na internetu s takovými názvy nepochodíme. Než si obdržený název přepíšeme na jmenovku a do svého katalogu, je vhodné ho zkontrolovat a případně opravit do správné, tedy mezinárodně srozumitelné podoby. K tomu je potřeba učinit dva kroky: dohledat si původní název v ruské cyrilici a následně ho převést do latinky podle anglické normy. Jenže kde vzít název v cyrilici, když jsme od prodejce získali pouze název v latince? Jestliže nedohledáme původní název při surfování po internetu, můžeme využít jeden z online programů, který převede písmena z latinky do cyrilice:

Do většího prázdného pole pod virtuální klávesnicí začneme psát název v latince (například RS-Zorro). Program tato písmena nahradí za písmena azbuky, takže se v poli nakonec objeví název v ruštině (РС-Зорро). Zkopírujeme ho do Googlu a ověříme si, zda takový název skutečně existuje. Program totiž přepisuje písmenko po písmenku tak, jak mu slovo předložíme, včetně případných chyb a překlepů. Nepozná, zda je slovo zkomolené a neumí ho automaticky opravit. To ovšem nevadí. Pokud se jedná o drobné chybičky, Google si poradí a ve výsledku hledání obvykle nabídne odkaz na nějaký ruský fialkářský web, kde už správnou podobu názvu najdeme. Pokud si Google neporadí, musíme použít selský rozum a zkusit v programu některá písmena změnit – například písmeno „j“ nahradíme za „i“, písmeno „š“ za „sh“, písmeno „c“ za „ts“, písmeno „č“ za „ch“ apod. Vygenerované názvy zkoušíme kopírovat do Googlu tak dlouho, dokud nebudeme úspěšní. Časem se mnohá ruská slova naučíme a hledání nám půjde rychleji.

Přepis ruských názvů do latinky

Každý katalog by měl obsahovat původní ruské názvy fialek zapsané v cyrilici. Když pak takové názvy zkopírujeme do vyhledávače spolu s klíčovým slovem Фиалки, téměř vždy se nám podaří nějaké informace dohledat. Vzhledem k tomu, že mnozí z nás neumí ruská písmena přečíst, je vhodné používat v katalozích také názvy transliterované, čili přepsané do latinky, ideálně do angličtiny. Většinu fotografií a popisů totiž najdeme jen na zahraničních webech a tam s českým přepisem nepochodíme. Existuje mnoho transliteračních systémů, ovšem pro naše účely se nejlépe hodí systém ALA-LC (systém používaný v rámci Asociace amerických knihoven a Kongresové knihovny), který pro přepis z cyrilice používá také organizace AVSA. Například originální název jednoho kultivaru zní СМ-Ягодное Суфле. A takto by název vypadal ve dvou nejznámějších transliteračních systémech:

SM-Iagodnoe Sufle – systém ALA-LC, který je používán v databázi First Class 2 společnosti AVSA
SM-Yagodnoye Sufle – systém BGN/PCGN, tzv. žurnalistický systém užívaný v tištěných médiích
 
Obě možnosti zápisu jsou správné a záleží jenom na nás, který si vybereme. Přesto doporučuji používat výhradně systém ALA-LC, abychom podobu názvů trochu sjednotili s organizací AVSA. Bohužel drobné chybičky v přepisu se výjimečně vyskytují i v databázi First Class 2, proto je dobré nespoléhat se jen na autoritu, ale transliterovat název i pomocí nějakého konvertoru. S přepisem názvů do angličtiny podle ALA-LC nám pomůže další funkce výše zmíněného programu:

V horním menu klikneme na záložku Convert. Do levého okna zkopírujeme název kultivaru v cyrilici a zaškrtneme volbu Unicode. Vpravo zaškrtneme položku ALA-LC (Library of Congress) Romanization without Diacritics a potvrdíme kliknutím na tlačítko Convert. V pravém okně se následně objeví transliterovaný název, který můžeme použít ve svém katalogu.

Přestože většina šlechtitelů ze zemí bývalého Sovětského svazu zapisuje názvy svých kultivarů v ruštině, v poslední době se čím dál častěji setkáváme i s názvy v ukrajinštině. Takové názvy ovšem bude zmíněný program převádět chybně, protože je stavěný na ruckou cyrilici, nikoliv na ukrajinskou. Pro převod názvů z ukrajinštiny bohužel asi žádný online nástroj neexistuje.

Překlady názvů do cizího jazyka

Jedna z dalších nepříjemných věcí, která nás může potkat při hledání fotografií a popisů fialek, je název přeložený do cizího jazyka. Např. kultivar ‚Zima Ulybaetsia‘ je často překládán jako ‚Winter Smiles‘ a ‚Moroznaia Vishnia‘ bývá uváděna jako ‚Frosty Cherry‘. Pokud si názvy překládáme jen pro vlastní zábavu, tak je to samozřejmě v pořádku. Přeložené názvy bychom ale neměli používat ve svých katalozích místo oficiálních názvů, jinak se už pěstitelé mezi sebou nedomluví. Mnohé pěstitele jen stěží napadne, že ‚Azurblauer Himmel‘ je ve skutečnosti ‚EK-Nebesnaia Lazur‘, nebo že ‚Stary staw‘ je polský název pro ‚RS-Staryi Prud‘.

Scroll to Top