Množení chimér květním stvolem

U afrických fialek označujeme jako chiméry takové rostliny, které mají pruhované květy, a které jsou z genetického hlediska tvořeny dvěma odlišnými typy pletiv. Většinu běžných kultivarů lze množit pomocí listových řízků, z nichž získáme kopie mateřské rostliny. Chiméry ale nemnožíme listovými řízky, jelikož potomci vypěstovaní z listu chiméry ztrácejí pruhované vybarvení.

Abychom pochopili, proč se u chimér nepřenáší informace o barvě květu prostřednictvím listového řízku, musíme si vysvětlit pár důležitých faktů. Listy afrických fialek jsou kromě jiného tvořeny dvěma základními typy pletiva: epidermálním neboli krycím pletivem (pokožkou) a mezofylovým pletivem, které se nachází mezi svrchní a spodní pokožkou listu. Jakékoliv běžné fialky nesou v obou typech pletiva stejnou genetickou informaci o barvě květu. Naopak chiméry mají geny v obou pletivech odlišné – jiná informace se nachází v epidermálním a jiná v mezofylovém pletivu. Epidermální pletivo dává vzniknout vnější části chimérického květu, zatímco mezofylové pletivo vykresluje středový pruh chiméry. Když množíme jakékoliv fialky (běžné, fantazijní i chiméry) listovým řízkem, utváří se zárodek nové rostliny vždy a pouze z epidermálního pletiva. A to představuje v případě chimér problém. Protože nové rostlině chybí genetická informace z pletiva mezofylu od chimérické matky, dochází ke ztrátě pruhovaného zbarvení.

Chimérický květ

Chceme-li získat věrnou kopii chiméry s pruhovanými květy, musíme rostlinu namnožit takovým způsobem, aby se na potomka přenesly oba typy pletiva. Toho docílíme odnoží nebo květním stvolem. Množení pomocí květních stvolů je metoda poměrně náročná a zdlouhavá, vyžaduje pečlivého pěstitele. Ani jedna z metod není 100% spolehlivá, tu a tam se vybarvení na potomka nepřenese. Proto jsou chiméry vzácnější a dražší než běžné kultivary, k množení potřebujeme více času a úsilí.

Chimérický květ

Množení chimér květním stvolem

U většiny fialek se na květním stvolu nacházejí palístky, tedy drobounké páry lístků, v jejichž patě se ukrývá tzv. spící pupen. Jestliže stvol utrhneme a zasadíme, pupen se probudí a vyroste z něj nová rostlinka. Poněvadž vyrůstá z pupenu a ne z jediné buňky jako u listového řízku, je vysoká šance, že si zachová znaky chiméry. Z fialky vylomíme takový stvol, který má dobře vyvinuté palístky, otevřené květy i malá poupata, což indikuje dostatečnou zralost stvolu. Vrchní část s květy a poupaty odřízneme 3 mm nad palístky a stonek zkrátíme na délku okolo 2 cm. Do kelímku nasypeme perlit nebo vermikulit, dolijeme vodu a zasadíme stonek tak, aby se palístky zlehka dotýkaly substrátu. Kelímek vložíme do pařeniště a umístíme ho na světlé místo bez slunce. Po šesti až dvanácti týdnech můžeme nad palístky spatřit zárodek mladé rostliny. Než doroste do výšky několika centimetrů, uplyne mnohdy i půl roku. Když je rostlinka dostatečně velká, oddělíme ji od květního stvolu a zasadíme do vlastního květináčku.

Množení chimér květním stvolem
Množení chimér květním stvolem

Z květního stvolu odřízneme všechny květy a poupata. Stvol musí být naprosto zdravý a svěží, květy nesmí jevit známky uvadání, jinak stvol během několika dní po zasazení shnije. Seříznuté stvoly zapíchneme do perlitu a zalijeme vodou po spodní hranu palístků. Během několika týdnů až měsíců začnou nad palístky rašit nové rostlinky.

Množení chimér květním stvolem
Množení chimér květním stvolem

Zatímco z listového řízku získáme mnohdy až 10 mladých rostlinek, u květního stvolu můžeme počítat jen s jednou nebo dvěma rostlinkami. Jakmile povyrostou, opatrně přesadíme celý stvol i se zárodky rostlinek do výsevního substrátu. Po čase můžeme rostlinky oddělit od mateřského stvolu. Je potřeba zacházet s nimi opatrně, neboť jsou křehčí než odnože vyrůstající z krčku dospělé fialky. Po oddělení je necháme zakořenit v perlitu či výsevním substrátu a dále pěstujeme jako běžné mladé rostliny.

Nová rostlinka chiméry musí vždy vyrůstat těsně nad palístky, a to v místě jejich napojení na stonek, jak je patrné z obrázku výše. Vyroste-li nová rostlina mimo tuto oblast, například uprostřed stonku nebo u kořenů, nebude s největší pravděpodobností pruhovaná. Důvodem je to, že se tato rostlinka neutváří z hotového pupenu, nýbrž z epidermálního pletiva podobně jako při množení listem.

Scroll to Top