Roztočík jahodníkový

Roztočíci patří mezi nejobávanější a nejúpornější škůdce afrických fialek. Alespoň jednou za život se s nimi setká každý pěstitel a pokud včas nezahájíme důkladnou léčbu, zůstanou nám jen oči pro pláč. Na fialkách nejčastěji škodí roztočík široký (Polyphagotarsonemus latus, broad mite), roztočík bramboříkový (Phytonemus pallidus, cyclamen mite) a jeho poddruh roztočík jahodníkový (Phytonemus pallidus subsp. fragariae, strawberry mite).

Roztočík je podle druhu krémově žlutý až nahnědlý mikroskopický pavouček o velikosti 0.1 až 0.25 mm, není tedy viditelný pouhým okem. Zdržuje se především v srdíčku fialky, na spodní straně nejmladších listů, na řapících a někdy též na květech. Při přemnožení se může vzácně vyskytovat i na horní straně listů. Roztočík vysává z listů šťávu a zároveň do nich vylučuje jed. Středové listy blednou, šednou nebo bronzovatí, jejich řapíky se zkracují, čepele se zmenšují, kroutí a zakrňují. Okraje původně plochých listů se výrazně stáčejí dolů. Listy jsou na omak tvrdé a křehké, mohou být na nich skvrny po sání. Rostlina špatně prospívá, nekvete nebo květy usychají ve stadiu poupat. Do dvou let fialka zcela hyne.

Roztočík jahodníkový u afrických fialek
Roztočík jahodníkový u afrických fialek
Roztočík jahodníkový u afrických fialek

Roztočíka si můžeme zavléct do sbírky nákupem napadených rostlin, zeleniny a ovoce. Jeho hostiteli jsou například citrusové plody, jablka, jahody, hrozny, okurky, brambory, fazole, rajčata, azalky, chryzantémy, begonie, sedmikrásky, bramboříky, gerbery, břečťany a další. Přinést si ho můžeme z vlastní zahrádky na oblečení nebo na rukou. Přenášejí ho domácí zvířata i hmyz. Spatříte-li na svých rostlinách molice, drobounký bílý okřídlený hmyz, nebo mšice, téměř jistě přinesly s sebou i roztočíka. Bohužel vzhledem k velikosti roztočíka a jeho skrytému způsobu života si nákazy obvykle všimneme příliš pozdě. Léčba rostlin je pak zdlouhavá, časově i psychicky náročná a s nejistým výsledkem.

Roztočík jahodníkový u afrických fialek

Na řapících listů pravděpodobně sedí roztočíci jahodníkoví. Jsou lesklí, sklovitě hnědí a pomalu se pohybují. Pouhým okem skutečně viditelní nejsou, potřebujeme lupu zvětšující minimálně 20x a nejlépe s LED osvětlením. Bez lupy lze vidět jen nepatrné tmavé tečky připomínající mikroskopická zrnka hlíny, jakých jsou na fialce tisíce. Hledání roztočíka vyžaduje čas a trpělivost. Jen výjimečně je můžeme spatřit v srdíčku při pohledu shora, nejčastěji je najdeme v místech napojení řapíků na krček rostliny, protože je tam největší tma a vlhkost. Nelekněte se, společně s nimi tam narazíte na spoustu jiných neškodných živočichů, třeba chvostoskoky nebo půdní a dravé roztoče. Ti jsou však o něco větší než roztočíci, jsou sklovitě bílí, velmi rychlí a mají dlouhé přední nožky připomínající tykadla.

Roztočík jahodníkový u afrických fialek
Roztočík jahodníkový u afrických fialek

Tato mladá rostlinka nevykazovala na první pohled vůbec žádné poškození srdíčka. Nákaza byla zjištěna včas díky cílenému pátrání po nezvaných hostech. Protože byla fialka delší dobu v přítmí, podařilo se mi roztočíky překvapit a vyfotit na čepelích listů dříve než se ukryli hluboko do srdíčka. Podobným způsobem jsem zachytila roztoče i na květech. V klidu se procházeli po lícové a rubové straně květu a po vyrušení zalezli mezi prašníky.

Opatření: pokud nemáme ve sbírce extrémně vzácné kultivary, je nejrozumnější a nejlevnější rostliny zlikvidovat, všechno vydezinfikovat a po měsíci začít s pěstováním znovu. Pokud se rozhodneme bojovat, je potřeba ošetřit všechny rostliny ve sbírce, i ty zdánlivě zdravé. Roztočík je velmi úporný škůdce a rozhodně se nevyplácí podceňovat situaci. Nejúčinnějším řešením je odříznutí srdíčka i všech kořenů. Po vyříznutí srdíčka se nemá roztočík kam ukrýt před světlem, přestává vysávat z rostlin šťávu a klást vajíčka. Na zbytku rostliny ponecháme 4 až 6 starších listů a takto upravenou fialku vykoupeme v roztoku. Ošetření opakujeme třikrát v intervalu 7-10 dnů. Do měsíce začnou na vrcholu koruny rašit nové zdravé odnože. Ty později oddělíme a pěstujeme jako nové samostatné rostlinky. Možná vám uvedený způsob bude připadat drastický, ale věřte, že jinou možnost záchrany fialek nemáte. Pouhé postříkání rostlin rozprašovačem se míjí účinkem, vždy nějaký roztočík přežije a nákaza se po čase rozvine znovu.

Chemická ochrana: k hubení roztočíka se používají přípravky s tzv. akaricidním účinkem. Během léčby se doporučuje přípravky vystřídat, aby si na ně roztočík nevybudoval rezistenci. Při nákupu postřiků se neřídíme názvem výrobku, ale jeho účinnou látkou. Jeden a tentýž výrobek se totiž prodává u nás a v zahraničí pod různými názvy, podobně jako léčiva. Na roztočíky působí účinné látky abamectin, fenpyroximát, spiromesifen, tebufenpyrad, pyridaben, milbemectin a další. Míra účinnosti přípravku ovšem závisí na druhu roztočíka. Například abamectintebufenpyrad dobře hubí roztočíka jahodníkového, ale proti roztočíkovi bramboříkovému účinnost klesá. Pokud tedy nepožádáme výzkumný ústav o laboratorní testy k přesnému určení škůdce, je použití jakéhokoliv přípravku sázkou do loterie. Každopádně je naprosto zbytečné stříkat napadené rostliny insekticidy typu Mospilan, Careo a Karate, které na roztočíka prokazatelně neúčinkují. Stejně tak nepůsobí postřik Nissorun, přestože se jedná o akaricid s dobrým účinkem proti svilušce a jiným druhům roztočů.

V současnosti je u nás možné koupit pouze jeden přípravek v maloobchodním balení, u kterého je deklarována účinnost na roztočíka jahodníkového, a tím je Vertimec s účinnou látkou abamectin. Částečně by měl působit i na roztočíka širokého a bramboříkového. Jahodáři používají na roztočíka jahodníkového také postřik Floramite s účinnou látkou bifenazát. Je možné, že na zmíněného roztočíka Floramite skutečně účinkuje, nicméně podle zahraničního příbalového letáku na zbylé druhy (roztočíka širokého a bramboříkového) nepůsobí (a mně nezabral ani na roztočíka jahodníkového). K profesionálnímu použití v zemědělství je určen přípravek Masai s účinnou látkou tebufenpyrad, ten je ale možné koupit jen na základě platného osvědčení. Ze zahraničních přípravků dostupných běžným pěstitelům lze zmínit např. Kiron Milben-EX s účinnou látkou fenpyroximát. Profesionálům jsou určeny přípravky Avid s účinnou látkou abamectin (obdoba našeho Vertimecu), Akari s účinnou látkou fenpyroximát, Forbid s účinnou látkou spiromesifen, Ortus s účinnou látkou fenpyroximát či Milbeknock s účinnou látkou milbemectin. Tyto profesionální přípravky prodávané ve velkém balení jsou ovšem pro fialkáře velmi drahé, za cenu jednoho postřiku si v podstatě můžeme pořídit novou sbírku fialek.

Scroll to Top