Třásněnky

Třásněnky napadají snad všechny druhy okrasných a zemědělských plodin včetně afrických fialek. V podmínkách velkých skleníkových farem je téměř nemožné třásněnku zničit, v bytovém prostředí však můžeme s třásněnkou účinně bojovat. Důležité je zareagovat již na první výskyt tohoto úporného škůdce. Hobby pěstitelé si někdy třásněnku pletou s hojně rozšířenými černými muškami (smutnicemi), které poletují okolo květináče. Na rozdíl od téměř neškodných smutnic však třásněnky dokážou napáchat velké škody.

Třásněnka je drobounký tmavý hmyz se štíhlým, čárkovitě protáhlým tělem. Dospělý jedinec dosahuje délky okolo 1-2 mm a má dva páry dlouhých křídel, které jsou v klidovém stavu prakticky neviditelné. Larvy většiny druhů jsou krémově žluté nebo nazelenalé a chybí jim křídla. Míra poškození rostliny závisí na druhu třásněnky. Místní přírodní druhy nejsou příliš agresivní. Živí se převážně pylem, čímž snižují období květu, ale samotnou rostlinu výrazně neoslabují. Naopak třásněnka západní (kalifornská) a tabáková se aktivně živí nejen pylem z květů, nýbrž i listím, což na rostlině způsobuje škody podobné jako u roztočů. Při nekontrolovaném výskytu dovedou fialku prakticky zničit. Květy jsou povadlé, deformované, poupata zasychají ještě před rozvinutím. Listy zakrňují, jsou na nich patrné drobné tečky jako po napichování jehlou. Třásněnka západní je také významným přenašečem virových nákaz. Chceme-li zkontrolovat přítomnost třásněnky na rostlině, odtrhneme několik květů a zatřepeme jimi nad kusem papíru.

Třásněnky
Třásněnky
Listy poškozené třásněnkou

Prvním příznakem napadení třásněnkou je přítomnost pylu na spodních okvětních plátcích rostliny. Při silnějším napadení se začínají deformovat středové listy a rostlina celkově zaostává v růstu. Veškeré květy odstraníme a rostlinu nenecháme minimálně měsíc vykvést.​

Opatření: hlavním problémem při hubení třásněnek je to, že v procesu vývoje má tento hmyz několik stádií, ve kterých jsou chemické postřiky prakticky neúčinné. Prvním stupněm jsou vajíčka, která samice kladou pod kůži mladých listů. Dalším obdobím, kdy je užití chemických postřiků téměř bez efektu, je poslední larvální stadium. Larvy totiž přestávají jíst a usidlují se do zeminy ke kořenům. Prvním opatřením je odstranění veškerých květů a poupat, hlavního zdroje obživy třásněnek. Následně provedeme postřik listů insekticidem s přidáním smáčedla (například Karate, Vertimec či Mospilan ve dvojnásobných koncentracích než je doporučeno výrobcem). Postřik opakujeme minimálně dvakrát v intervalu 5 dnů, a to u všech rostlin v místnosti. Pokud je to možné, přemístíme rostliny do chladnější a vlhčí místnosti, protože v suchém a horkém prostředí se třásněnky množí explozivně.

Scroll to Top