Katalogy, registry a správný zápis názvů fialek

Internet a sociální sítě jsou pro současné pěstitele afrických fialek nevyčerpatelným zdrojem informací. Zatímco dříve jsme mohli vybírat fialky jen z tištěných seznamů, které nám zaslali ochotní pěstitelé poštou na základě inzerátu v novinách, dnes můžeme díky internetu nakupovat rostliny od tisíců pěstitelů z celého světa. Ba co víc. Můžeme si vyměňovat zkušenosti, dohledávat popisy, porovnávat fotografie a získat tak jasnější představu, jak daný kultivar ve skutečnosti vypadá a jak se projevuje v různých pěstebních podmínkách. Někdy mám ale pocit, že čím více informačních zdrojů mají lidé k dispozici, tím méně je využívají. Poněvadž není v mých časových možnostech reagovat na množící se dotazy ohledně názvů a popisů fialek, pokusím se problematiku vysvětlit tak, aby i méně zdatní uživatelé internetu byli více soběstační. Informace uvedené v tomto článku jsou určeny spíše těm, kteří s fialkami pokročili dále a chtějí se tomuto koníčku věnovat na vyšší úrovni.

Pokud si chcete založit sbírku šlechtěných fialek a záleží vám na její kvalitě, měli byste si před každým nákupem ověřit, jestli prodejce nabízí správně pojmenované rostliny. Nemám teď na mysli drobné pravopisné chyby, které lehce opravíte, nýbrž chyby v identitě rostlin. Mezi fialkáři se bohužel najde mnoho nezkušených či nepoctivých prodejců nabízejících rostliny, jejichž vzhled vůbec neodpovídá popisu od šlechtitele. Případně jsou názvy fialek natolik zkomolené, že nemáte šanci uhádnout, o jaký kultivar se vlastně jedná a tím pádem si ani nedohledáte potřebné informace na internetu. Tyto fialky mohou sice krásně zdobit vaše parapety, ale pokud budete i vy pokračovat v prodeji špatně označených rostlin dalším pěstitelům, vznikne v kultivarech obrovský chaos.

Často se mě lidé ptají, zda existuje nějaká veřejně přístupná databáze fialek, podle které by si mohli ověřit, jak má daný kultivar ve skutečnosti vypadat. Bohužel tomu tak není. Dosud nebyl vytvořen žádný kompletní registr fialek, který by obsahoval popisy všech kultivarů z celého světa. Technicky ani není proveditelné evidovat všechny kultivary z celého světa. Křížit africké fialky může totiž kdokoliv, kdo má chuť a trpělivost; nemusí to být profesionální šlechtitel. Noví kříženci se tak dostávají do oběhu i bez registrace, která není povinná a nelze ji šlechtitelům přikázat. Při ověřování identity rostlin je tedy potřeba využít jiných informačních zdrojů.

Databáze First Class 2

V našem fialkářském světě je uznávanou autoritou americká společnost AVSA (African Violet Society of America), která kromě jiného provádí zápis a registraci kultivarů do mezinárodního registru fialek African Violet Master List of Species and Cultivars (AVML). Registr prodává AVSA jak v tištěné podobě, tak i ve formě elektronické databáze zvané First Class 2. Elektronická databáze stojí 40 dolarů a za dalších 11 dolarů ročně je možné dokupovat aktualizace. Databáze obsahuje záznamy o více než 19 000 kultivarech z celého světa (stav k červenci 2021), zejména z USA, Kanady, Austrálie, Švédska, Ruska, Ukrajiny, Japonska, Nového Zélandu atd. Ze zmíněných 19 000 kultivarů je přibližně 11 000 kultivarů oficiálně registrováno u společnosti AVSA, zbytek kultivarů je do databáze zapsán neoficiálně bez přiděleného registračního čísla. Tisíce dalších, zejména ruských a ukrajinských kultivarů, ovšem v databázi nenajdete. Ruští a ukrajinští pěstitelé jsou zdrženliví v registraci fialek u americké společnosti; roli možná hraje i skutečnost, že registrace není zdarma a při množství novinek, které mnozí šlechtitelé produkují, se registrace značně prodraží. Pokud tedy nelze jméno v databázi dohledat, neznamená to, že kultivar neexistuje. Jen prostě není v databázi evidován.

Květ na mé fotografii patří kultivaru Sunset Kiss. Většina amerických kultivarů je v databázi FC 2 registrovaná, a tak si mohu ověřit, zda kvete dle popisu šlechtitele.

V databázi First Class 2 jsou kultivary řazeny abecedně. Karta každé fialky obsahuje jméno šlechtitele, datum a číslo registrace, velikost fialky a popis od šlechtitele. Jak je patrné, slovní popis odpovídá vzhledu mé fialky.

Můj přítel Internet

Nechcete-li investovat do databáze FC2, můžete spoustu informací o kultivarech nalézt také v různých diskuzních fórech a na webových stránkách pěstitelů, kteří mnohdy přebírají záznamy právě z databáze FC2. Ještě spolehlivějším zdrojem jsou webové stránky šlechtitelů, ale samozřejmě ne všichni šlechtitelé je mají. O některých známých a celosvětově rozšířených kultivarech najdete informace na první pokus, jindy je to práce na celý večer, zejména pokud máte k dispozici jen neúplný nebo zkomolený název v nečitelné azbuce. Důležitější než fotografie jsou přitom slovní popisy, které jasně vymezují vzhled kultivaru. Pokud šlechtitel popsal kultivar jako bílou macešku se zeleným okrajem, nemůže prodejce pod stejným názvem nabízet červenou hvězdu s bílým okrajem.

Fotografie sdílené nejrůznějšími pěstiteli na internetu neberte jako směrodatné, na mnoha obrázcích jsou totiž vyobrazeny sporty nebo chybně označené rostliny, a to vás pak může zmást.

K ověřování nejlépe poslouží vyhledávač Google, který na rozdíl od českého Seznamu prohledává především zahraniční weby. Do vyhledávače napíšete název kultivaru a přidáte k němu slovní spojení african violet. V případě ruských nebo ukrajinských kultivarů zapíšete do vyhledávače spolu s názvem rostliny slovo Фиалки, čímž přimějete Google prohledávat především ruské weby a zvýšíte tak šanci na kvalitní výsledek hledání. Ideální je, pokud zkopírujete do vyhledávače název fialky v cyrilici (azbuce). Mnozí prodejci ho uvádějí ve svých katalozích, ale pokud ho k dispozici nemáte, zapište název do Google v latince tak, jak ho máte uvedený na cedulce např. “AV-Ozernaia Feia Фиалки”. V tomto okamžiku ještě nemusíte řešit, zda název zapisujete do Google jazykově správně, ve většině případů si Google s pravopisem poradí. Nalezené popisy a fotografie pak porovnáte s fotografií fialky, kterou nabízí váš prodejce. Jestliže se budou informace alespoň přibližně shodovat, je pravděpodobné, že prodejce má rostlinu označenou dobře. Drobné odchylky mohou být způsobeny jen odlišnými pěstebními podmínkami, to je v pořádku. Pokud se však fialka na jeho fotografii výrazně liší od oficiálního popisu, může se jednat o sport, záměnu nebo dokonce podvod – o snahu prodat méně vzácný kultivar za cenu novinky.

Když se hledání nedaří...

Pokud se vám nedaří vyhledat na Googlu žádné obrázky a informace, jedná se buď o nepříliš známý kultivar, nebo je název zkomolený. Potíže nastávají především u ruských fialek, jejichž originální názvy jsou po celém světě přepisovány z cyrilice do národního jazyka daného státu. Jinak bude název vypadat v češtině, jinak v polštině a jinak v angličtině. Záleží tedy na tom, od koho jste fialku koupili a pomocí jakého systému byl název transliterován (přepsán z cyrilice do latinky). Často vznikají chyby i kvůli nečitelnosti rukopisu prodejce. V takovém případě bude potřeba získat originální název v cyrilici, abyste dosáhli nějakých výsledků hledání.

V prvé řadě můžete zkusit přidat do vyhledávače jméno šlechtitele v cyrilici, případně zaměnit prefix v latince za prefix v cyrilici. Na mém webu v článku Prefixy ruských a ukrajinských šlechtitelů najdete seznam většiny prefixů a jmen šlechtitelů, takže si můžete tyto údaje snadno zkopírovat do vyhledávače. Dotaz ve vyhledávači pak bude vypadat například takto: “АВ-Ozernaia Feia Тарасов Фиалки” (kde АВ- je prefix v cyrilici a Тарасов je příjmení šlechtitele). Už jen tato drobná úprava (prefix a jméno šlechtitele v cyrilici) většinou pomohou dohledat fialku na internetu.

Pokud přesto nebudete ve vyhledávání úspěšní, můžete využít některý z online programů, který zvládne převést písmena z latinky do azbuky. Dobře poslouží např. Google překladač. V levém sloupci nastavíte ruštinu a v pravém češtinu. Do levého pole začnete psát název fialky v latince (AV-Ozernaia Feia), přičemž Google ho bude rovnou převádět na písmena azbuky (АВ-Озерная Фея). Tento název však ještě nepokládejte za konečnou verzi. Program totiž přepisuje písmenko po písmenku tak, jak mu slovo předložíte, včetně případných chyb a překlepů. To ale nevadí. Výsledek zkopírujte do vyhledávače Google. Pokud se jedná o drobné chybičky, Google si poradí a ve výsledku hledání obvykle nabídne odkaz na nějaký ruský fialkářský web, kde už finální podobu názvu najdete, ověříte a následně definitivně zkopírujete do svého katalogu. 

Přepis ruských názvů do latinky

Každý katalog by měl obsahovat původní ruské názvy fialek zapsané v cyrilici. Když pak takové názvy zkopírujete do vyhledávače spolu s klíčovým slovem Фиалки, téměř vždy se vám podaří nějaké informace dohledat. Vzhledem k tomu, že každý neumí ruské znaky přečíst, je vhodné používat v katalozích kromě originálních ruských názvů také názvy přepsané do latinky. Existuje mnoho transliteračních systémů, prakticky každý jazyk má svůj systém, i každá instituce si může sestavit transliterační systém pro vlastní potřebu. Přestože neexistuje nic obecně závazného, doporučuji přepisovat názvy do angličtiny jakožto mezinárodně srozumitelného jazyka.

V angličtině se nejběžněji používá standard BGN/PCGN (tzv. žurnalistický systém). Naproti tomu AVSA používá při registraci fialek severoamerický knihovnický systém ALA-LC (bez diakritiky), který mnohem přesněji zachycuje hláskovou podobu slov v ruštině. Největší rozdíl mezi nimi je v užití y/i náhradou za j např. u kultivaru СМ-Ягодное Суфле:
 
SM-Iagodnoe Sufle – systém ALA-LC
SM-Yagodnoye Sufle – systém BGN/PCGN
 

Obě možnosti zápisu jsou správné a záleží jenom na nás, který si vybereme. Přesto doporučuji používat výhradně systém ALA-LC, protože je potřeba držet se jedné normy (v našem případě té, ve které se fialky registrují v mezinárodním registru). Používání různých systémů vede jenom k výše zmiňovaným zmatkům a nepřesnostem v názvech. 

K přepisu názvů podle systému ALA-LC používáme výhradně konvertor Convert Cyrillic. Nepoužíváme přepis z Google překladače, poněvadž ten pracuje se systémem BGN/PCGN.

Nacházíme se v záložce Convert. Do levého okna zkopírujeme originální název v cyrilici a zaškrtneme volbu Unicode. Vpravo zaškrtneme položku ALA-LC (Library of Congress) Romanization without Diacritics a klikneme na tlačítko Convert. V pravém okně se následně objeví transliterovaný název, který můžeme použít ve svém katalogu.

Ačkoliv většina šlechtitelů ze zemí bývalého Sovětského svazu zapisuje názvy svých kultivarů v ruštině, v poslední době se čím dál častěji setkáváme i s názvy v ukrajinštině. Takové názvy ovšem bude zmíněný program převádět chybně, protože je stavěný na ruckou cyrilici, nikoliv ukrajinskou. Pro převod ukrajinštiny asi žádný online nástroj neexistuje.

Překlady názvů do cizího jazyka

Jedna z dalších nepříjemných věcí, která nás může potkat při hledání fotografií a popisů fialek na internetu, je název přeložený do cizího jazyka. Např. kultivar ‚Zima Ulybaetsia‘ je často překládán jako ‚Winter Smiles‘ a ‚Moroznaia Vishnia‘ bývá uváděna jako ‚Frosty Cherry‘.

Pokud si názvy překládáme pro vlastní zábavu, tak je to v pořádku. Přeložené názvy bychom ale neměli používat ve svých katalozích místo oficiálních názvů, jinak se už pěstitelé mezi sebou nedomluví. Jen stěží vás napadne, že ‚Stary staw‘ je polský název pro ‚RS-Staryi Prud‘, nebo že Azurblauer Himmel‘ je ve skutečnosti ‚EK-Nebesnaia Lazur‘.

Takto běžně vypadají nabídky fialek na polském aukčním serveru – názvy přeložené do polštiny a navíc bez prefixu. Hádej, kdo jsem? (LE-Kudri Venery a RS-Tainstvennyi Strannik).

Na závěr je potřeba připomenout jednu velmi důležitou zásadu: neprodáváme listy ani sazeničky z mateřské fialky, která nám dosud nekvetla a nemáme ji ověřenou. Pro lepší pochopení uvedu smyšlený příklad: u polského prodejce koupím list označený jako KZ-Altyn Den. Z listu získám pět sazenic, ale protože nemám pro všechny místo, nechám si pouze jednu sazenici a zbylé čtyři pošlu do světa. Ani jedna ze sazenic, včetně té mé, ještě nekvetla. Bohužel o několik týdnů až měsíců později zjistím, že se polský prodejce zmýlil a místo KZ-Altyn Den mi poslal úplně jiný kultivar. Jelikož si už nepamatuji, komu jsem sazeničky poslala, šíří se chybně pojmenované fialky mezi ostatní pěstitele. Kdybych s prodejem vyčkala do prvního kvetení alespoň jedné sazeničky, záměnu bych včas odhalila a k chybnému šíření by nedošlo – buď bych s  prodejcem dořešila pravou identitu fialky, nebo bych ji dále nabídla bez jména.