Africké fialky

Sběratelství a budování kolekce

Katalogy, registry a správný přepis názvů afrických fialek

Internet a sociální sítě jsou pro současné pěstitele fialek nevyčerpatelným zdrojem informací. Zatímco dříve jsme mohli vybírat fialky jen z tištěných seznamů, které nám zaslali ochotní pěstitelé poštou na základě inzerátu v novinách, dnes můžeme díky internetu nakupovat rostliny od tisíců pěstitelů z celého světa. Ba co víc. Můžeme si vyměňovat zkušenosti, dohledávat popisy, porovnávat fotografie a získat tak jasnější představu, jak daný kultivar ve skutečnosti vypadá a jak se projevuje v různých pěstebních podmínkách.

Někdy mám ale pocit, že čím více informačních zdrojů mají lidé k dispozici, tím méně je využívají. Poněvadž není v mých časových možnostech reagovat na množící se dotazy ohledně názvů a popisů fialek, pokusím se problematiku vysvětlit tak, aby i méně zdatní uživatelé internetu byli více soběstační. Informace uvedené v tomto článku jsou určeny spíše těm, kteří s fialkami pokročili dále a chtějí se tomuto koníčku věnovat na vyšší úrovni.

Než si založíte sbírku...

Pokud si chcete založit sbírku šlechtěných fialek a záleží vám na její kvalitě, měli byste si před každým nákupem ověřit, jestli prodejce nabízí správně pojmenované rostliny. Nemám teď na mysli drobné pravopisné chyby, které lehce opravíte, nýbrž chyby v identitě rostlin. Mezi fialkáři se bohužel najde mnoho nezkušených či nepoctivých prodejců nabízejících rostliny, jejichž vzhled vůbec neodpovídá popisu od šlechtitele. Případně jsou názvy fialek natolik zkomolené, že nemáte šanci uhádnout, o jaký kultivar se vlastně jedná a tím pádem si ani nedohledáte potřebné informace na internetu. Tyto fialky mohou sice krásně zdobit vaše parapety, ale pokud budete i vy pokračovat v prodeji špatně označených rostlin dalším pěstitelům, vznikne v kultivarech obrovský nepořádek.

Katalogy, registry

Často se mě lidé ptají, zda existuje nějaká veřejně přístupná databáze fialek, podle které by si mohli ověřit, jak má daný kultivar ve skutečnosti vypadat. Bohužel tomu tak není. Dosud nebyl vytvořen žádný kompletní registr fialek, který by obsahoval popisy všech kultivarů z celého světa. Technicky ani není proveditelné evidovat všechny kultivary z celého světa. Křížit africké fialky může totiž kdokoliv, kdo má chuť a trpělivost; nemusí to být profesionální šlechtitel. Noví kříženci se tak dostávají do oběhu i bez registrace, která není povinná a nelze ji šlechtitelům přikázat. Při ověřování identity rostlin je tedy potřeba využít jiných zdrojů.

Květ na mé fotografii patří kultivaru Sunset Kiss. Většina amerických kultivarů je v databázi FC 2 registrovaná, a tak si mohu ověřit, zda kvete dle popisu šlechtitele, nebo se jedná o sport / záměnu.

Databáze First Class 2

V našem fialkářském světě je uznávanou autoritou americká společnost AVSA (African Violet Society of America), která kromě jiného provádí zápis a registraci kultivarů do mezinárodního registru African Violet Master List of Species and Cultivars (AVML).

Elektronická databáze stojí 40 dolarů a za dalších 11 dolarů ročně je možné dokupovat aktualizace. Databáze obsahuje záznamy o více než 19 000 kultivarech z celého světa (stav k červenci 2021), především z USA, Kanady, Austrálie, Švédska, Ruska, Ukrajiny, Japonska, Nového Zélandu atd. Ze zmíněných 19 000 kultivarů je přibližně 11 000 kultivarů oficiálně registrováno u společnosti AVSA, zbytek je do databáze zapsán neoficiálně bez přiděleného registračního čísla. Tisíce dalších, zejména ruských a ukrajinských kultivarů, ovšem v databázi nenajdete. Ruští a ukrajinští pěstitelé jsou zřejmě zdrženliví v registraci fialek u americké společnosti; roli možná hraje i skutečnost, že registrace není zdarma a při množství novinek, které mnozí šlechtitelé produkují, se registrace značně prodraží. Pokud tedy nelze jméno v databázi dohledat, neznamená to, že kultivar neexistuje. Jen prostě není v databázi evidován.

Mějte na paměti, že žádná databáze neslouží ke zpětnému určování a dohledávání názvů, nýbrž jen k ověření, že fialka, která vám doma vykvetla (nebo kterou plánujete pořídit od jiného pěstitele), skutečně odpovídá popisu od šlechtitele.

V databázi First Class 2 jsou kultivary řazeny abecedně. Karta každé fialky obsahuje jméno šlechtitele, datum a číslo registrace, velikost fialky a popis od šlechtitele. Jak je patrné, slovní popis odpovídá vzhledu mé fialky, odrůda kvete správně a cedulka může být zachována.

Můj přítel Internet

Nechcete-li investovat do databáze FC2, můžete spoustu informací o kultivarech nalézt také v různých diskuzních fórech a na webových stránkách pěstitelů, kteří mnohdy přebírají záznamy z databáze FC2. Ještě spolehlivějším zdrojem jsou webové stránky šlechtitelů, ale samozřejmě ne všichni je mají. O některých známých a celosvětově rozšířených kultivarech najdete informace na první pokus, jindy je to práce na celý večer, zejména pokud máte jen neúplný nebo zkomolený název v nečitelné azbuce. Důležitější než fotografie jsou přitom slovní popisy, které jasně vymezují vzhled kultivaru. Pokud šlechtitel popsal kultivar jako bílou macešku se zeleným okrajem, nemůže prodejce pod stejným názvem nabízet červenou hvězdu s bílým okrajem.

Fotografie sdílené pěstiteli na internetu neberte jako směrodatné, na mnoha obrázcích jsou totiž vyobrazeny sporty nebo chybně označené rostliny, a to vás pak může zmást.

Gůglení názvů, popisů a obrázků

K ověřování nejlépe poslouží vyhledávač Google, který na rozdíl od českého Seznamu prohledává především zahraniční weby. Do vyhledávače napíšete název kultivaru a přidáte k němu slovní spojení african violet. V případě ruských nebo ukrajinských kultivarů zapíšete do vyhledávače spolu s názvem rostliny slovo Фиалки, čímž přimějete Google prohledávat především ruské weby a zvýšíte tak šanci na kvalitní výsledek hledání. Ideální je, pokud zkopírujete do vyhledávače název fialky v azbuce. Mnozí prodejci ho uvádějí v katalozích, ale pokud ho k dispozici nemáte, zapište název do Google v latince tak, jak ho máte uvedený na cedulce např. AV-Ozernaia Feia Фиалки. V tomto okamžiku ještě nemusíte řešit, zda název zapisujete do Google jazykově správně, většinou si Google s pravopisem poradí. Nalezené popisy a fotografie pak porovnáte s fotografií fialky, kterou nabízí váš prodejce. Jestliže se budou informace alespoň přibližně shodovat, je pravděpodobné, že prodejce má rostlinu označenou dobře. Drobné odchylky mohou být způsobeny odlišnými pěstebními podmínkami, to je v pořádku. Pokud se však fialka na fotografii výrazně liší od oficiálního popisu, může se jednat o sport, záměnu nebo dokonce podvod – o snahu prodat méně vzácný kultivar za cenu novinky.

Když se hledání nedaří

Pokud se vám nedaří vyhledat na Googlu žádné obrázky a informace, jedná se buď o nepříliš známý kultivar, nebo je název zkomolený. Potíže nastávají především u ruských fialek, jejichž originální názvy jsou po celém světě přepisovány do národního jazyka daného státu. Jinak bude název vypadat v češtině, jinak v polštině a jinak v angličtině. Záleží tedy na tom, od koho jste fialku koupili a pomocí jakého systému byl název transliterován (přepsán do latinky). Často vznikají chyby i kvůli nečitelnosti rukopisu prodejce. Abyste dosáhli nějakých výsledků hledání, bude potřeba získat originální název.

V prvé řadě můžete zkusit přidat do vyhledávače jméno šlechtitele a prefix v cyrilici. V mém článku Prefixy ruských a ukrajinských šlechtitelů najdete seznam většiny prefixů a jmen šlechtitelů, takže si můžete tyto údaje zkopírovat do vyhledávače. Dotaz ve vyhledávači pak bude vypadat například takto: „АВ-Ozernaia Feia Тарасов Фиалки“ (kde АВ- je prefix v cyrilici a Тарасов je příjmení šlechtitele).

Už jen tato drobná úprava (doplnění prefixu a jména šlechtitele v cyrilici) většinou pomohou dohledat fialku na internetu.

Můžete využít také některý z programů, který zvládne převést písmena z latinky do azbuky. Dobře poslouží třeba Google překladač. V levém sloupci nastavíte ruštinu a v pravém češtinu. Do levého pole začnete psát název v latince (AV-Ozernaia Feia), přičemž Google ho bude rovnou převádět na písmena azbuky (АВ-Озерная Фея). Tento název však ještě nepokládejte za konečnou verzi. Program totiž přepisuje písmenko po písmenku tak, jak mu slovo předložíte, včetně případných chyb. To ale nevadí. Výsledek zkopírujte do vyhledávače Google. Pokud se jedná o drobné chybičky, Google si poradí a ve výsledku hledání obvykle nabídne odkaz na nějaký ruský fialkářský web, kde už finální podobu názvu najdete a následně definitivně zkopírujete do svého katalogu. 

Přepis ruských názvů do latinky

Každý katalog by měl obsahovat původní ruské názvy fialek zapsané v cyrilici. Když pak takové názvy zkopírujete do vyhledávače spolu s klíčovým slovem Фиалки, téměř vždy se vám podaří nějaké informace dohledat.

Vzhledem k tomu, že každý neumí ruské znaky přečíst, je vhodné používat v katalozích kromě originálních ruských názvů také názvy přepsané do latinky. Existuje mnoho transliteračních systémů, prakticky každý jazyk má svůj systém, i každá instituce si může sestavit transliterační systém pro vlastní potřebu. Přestože neexistuje nic obecně závazného, doporučuji přepisovat názvy do angličtiny jakožto mezinárodně srozumitelného jazyka.

V angličtině se nejběžněji používá standard BGN/PCGN (tzv. žurnalistický systém). Naproti tomu AVSA používá při registraci fialek severoamerický knihovnický systém ALA-LC (bez diakritiky), který mnohem přesněji zachycuje hláskovou podobu slov v ruštině. Největší rozdíl je v užití y/i náhradou za j např. u kultivaru СМ-Ягодное Суфле:
 
SM-Iagodnoe Sufle – systém ALA-LC
SM-Yagodnoye Sufle – systém BGN/PCGN
 

Obě možnosti zápisu jsou správné a záleží jenom na vás, který si vyberete. Přesto doporučuji používat výhradně systém ALA-LC, protože je potřeba držet se jedné normy (v našem případě té, ve které se fialky registrují v mezinárodním registru). Používání různých systémů vede jenom k výše zmiňovaným zmatkům a nepřesnostem v názvech.

K přepisu názvů podle systému ALA-LC používáme výhradně konvertor Convert Cyrillic. Nepoužíváme přepis z Google překladače, poněvadž ten pracuje se systémem BGN/PCGN.

Přepis názvů podle systému ALA-LC

Nacházíte se v záložce Convert. Do levého okna zkopírujete originální název v cyrilici a zaškrtnete volbu Unicode. Vpravo zaškrtnete položku ALA-LC (Library of Congress) Romanization without Diacritics a kliknete na tlačítko Convert. V pravém okně se následně objeví transliterovaný název, který můžete použít ve svém katalogu.

Ačkoliv většina šlechtitelů ze zemí bývalého Sovětského svazu zapisuje názvy svých kultivarů v ruštině, v poslední době se čím dál častěji setkáváme i s názvy v ukrajinštině. Takové názvy ovšem bude zmíněný program převádět chybně, protože je stavěný na ruskou cyrilici, nikoliv ukrajinskou. Pro převod ukrajinštiny sice existují online nástroje, ale většinou pracují s diakritikou, kterou pro naše účely nevyužijeme.

Přejmenování odrůd šlechtitelky Natalie Kozak

Ukrajinská šlechtitelka Natalia Kozak (NK-) se rozhodla všechny své odrůdy, pojmenované původně v ruštině, převést do ukrajinštiny. U některých odrůd došlo jen ke změně přepisu (ukrajinská cyrilice se od ruské liší), u některých došlo k celkové změně názvu.

Seznam zpracovala pro FB skupinu Africké fialky a streptocarpy Hana Prokopová a Lesia Pryimak. Děkuji.

Seznam nových názvů NK-

Přejmenování odrůd šlechtitele Dmytra Denysenka

Ukrajinský šlechtitel Dmytryi Denysenko (Dn-) se rozhodl všechny své odrůdy, pojmenované původně v ruštině, převést do ukrajinštiny. U některých odrůd došlo jen ke změně přepisu (ukrajinská cyrilice se od ruské liší), u některých došlo k celkové změně názvu.

Seznam zpracovala pro FB skupinu Africké fialky a streptocarpy Hana Prokopová a Lesia Pryimak. Děkuji.

Seznam nových názvů Dn-
Důležitá zásada

Neprodáváme listy ani sazeničky z mateřské fialky, která nám dosud nekvetla a nemáme ji ověřenou. Pro lepší pochopení uvedu smyšlený příklad: u prodejce koupím list označený jako KZ-Altyn Den. Z listu získám pět sazenic, ale protože nemám pro všechny místo, nechám si pouze jednu sazenici a zbylé čtyři pošlu do světa. Ani jedna ze sazenic, včetně té mé, ještě nekvetla. Bohužel o několik týdnů až měsíců později zjistím, že se prodejce zmýlil a místo KZ-Altyn Den mi poslal jiný kultivar. Jelikož si už nepamatuji, komu jsem sazeničky poslala, šíří se chybně pojmenované fialky mezi ostatní pěstitele. Kdybych s prodejem vyčkala do prvního kvetení alespoň jedné sazeničky, záměnu bych odhalila a k chybnému šíření by nedošlo - buď bych s  prodejcem dořešila pravou identitu fialky, nebo bych ji dále nabídla bez jména.

Takto běžně vypadají nabídky fialek na polském aukčním serveru – názvy přeložené do polštiny a navíc bez prefixu. Hádej, kdo jsem? (LE-Kudri Venery a RS-Tainstvennyi Strannik).

Překlady názvů do cizího jazyka

Jedna z dalších nepříjemných věcí, která vás může potkat při hledání popisů a fotografií fialek na internetu, je název přeložený do cizího jazyka. Např. kultivar ‚Zima Ulybaetsia‘ je často překládán jako ‚Winter Smiles‘ a ‚Moroznaia Vishnia‘ bývá uváděna jako ‚Frosty Cherry‘.

Pokud si názvy překládáte pro vlastní zábavu, je to v pořádku. Přeložené názvy byste ale neměli používat ve svých katalozích místo oficiálních názvů, jinak se už pěstitelé mezi sebou nedomluví. Jen stěží někoho napadne, že ‚Stary staw‘ je polský název pro ‚RS-Staryi Prud‘, nebo že Azurblauer Himmel‘ je ve skutečnosti ‚EK-Nebesnaia Lazur‘.