Třásněnky

Třásněnky napadají snad všechny druhy okrasných a zemědělských plodin včetně afrických fialek. V podmínkách velkých skleníkových farem je téměř nemožné třásněnku zničit, v bytovém prostředí však můžeme s třásněnkou bojovat. Důležité je zareagovat již na první výskyt tohoto úporného škůdce. Pěstitelé si někdy třásněnku pletou s jinými černými muškami – smutnicemi, které otravně poletují okolo květináče. Na rozdíl od smutnic však třásněnky dokážou napáchat velké škody.

Třásněnka je drobounký tmavý hmyz se štíhlým, čárkovitě protáhlým tělem. Dospělý jedinec měří okolo 1-2 mm a má dva páry dlouhých křídel, které jsou v klidovém stavu prakticky neviditelné. Larvy většiny druhů jsou krémově žluté nebo nazelenalé a chybí jim křídla. Míra poškození rostliny závisí na druhu třásněnky. Místní přírodní druhy nejsou příliš agresivní. Živí se převážně pylem, čímž zkracují období květu, ale samotnou rostlinu výrazně neoslabují. Naopak třásněnka západní (kalifornská) a tabáková se aktivně živí nejen pylem, nýbrž i listím, což na rostlině způsobuje škody podobné jako u roztočů. Při nekontrolovaném výskytu dovedou fialku prakticky zničit. Květy jsou povadlé, deformované, poupata zasychají ještě před rozvinutím. Listy zakrňují, jsou na nich patrné drobné tečky jako po napichování jehlou. Třásněnka západní je také přenašečem virových nákaz.

Prvním příznakem napadení třásněnkou je přítomnost pylu na spodních okvětních plátcích rostliny.

Opatření: zásadním problémem při hubení třásněnek je to, že v procesu vývoje má tento hmyz několik stádií, ve kterých jsou chemické postřiky prakticky neúčinné. Prvním stupněm jsou vajíčka, která samice kladou pod kůži mladých listů. Dalším obdobím, kdy je užití postřiků téměř bez efektu, je poslední larvální stadium. Larvy se totiž přestávají krmit a usidlují se do zeminy ke kořenům. Prvním opatřením je odstranění veškerých květů a poupat, hlavního zdroje obživy třásněnek. Následně postříkejte celou rostlinu insekticidem s přidáním smáčedla (například Karate, Vertimec či Mospilan ve dvojnásobných koncentracích než je doporučeno výrobcem). Postřik opakujte ještě dvakrát v intervalu 5 dnů, a to u všech rostlin v místnosti. Pokud je to možné, přemístěte rostliny do chladnější a vlhčí místnosti, protože v suchém a teplém prostředí se třásněnky množí explozivně. Podchytíte-li nákazu v časném stádiu, můžete použít namísto chemie přípravek NeemAzal. Ten sice nevyvolá okamžitou smrt škůdce, ale působí dlouhodobě jako antikoncepce a rovněž snižuje u škůdců chuť k jídlu. Ve větších sbírkách stojí za zvážení nasazení dravého roztoče Amblyseius cucumeris, který vyhledává, napadá a vysává larvy třásněnek.