Africké fialky

Encyklopedie o pěstování, množení a typologii afrických fialek

Naučte se pěstovat africké fialky

Africké fialky jsou nenáročné pokojové květiny, které zdobí snad každou domácnost. Kromě notoricky známých kultivarů s růžovými, modrými nebo bílými květy existují po celém světě tisíce dalších kultivarů nejrůznějších barev, tvarů a velikostí, které v běžných květinářstvích nenajdeme. Vášniví sběratelé je shánějí u významných šlechtitelů nebo si je navzájem vyměňují. Pro mnohé se fialky staly celoživotní láskou.

Vysypaný Pyl Od Třásněnek

Nemoci afrických fialek

Třásněnky

Třásněnky napadají snad všechny druhy okrasných a zemědělských plodin včetně afrických fialek. V podmínkách skleníkových farem je téměř nemožné třásněnku zničit, v bytovém prostředí však můžeme s třásněnkou bojovat. Důležité je zareagovat již na první výskyt tohoto úporného škůdce. Pěstitelé si někdy třásněnku pletou s jinými černými muškami – smutnicemi, které otravně poletují okolo květináče. Na rozdíl od smutnic však třásněnky dokážou napáchat velké škody.

Popis škůdce

Třásněnka je drobounký tmavý hmyz se štíhlým, čárkovitě protáhlým tělem. Dospělý jedinec měří okolo 1-2 mm a má dva páry dlouhých křídel, které jsou v klidovém stavu prakticky neviditelné. Larvy většiny druhů jsou krémově žluté nebo nazelenalé a chybí jim křídla. Dospělce a jejich larvy můžete spatřit nejen na listech, ale také na květech. Obvykle se schovávají mezi prašníky s pylem, který je jejich hlavní potravou. Proto je hlavním poznávacím znamením třásněnek přítomnost vysypaného pylu na spodních okvětních plátcích rostliny.

Jak škodí Třásněnky

Míra poškození rostliny závisí na druhu třásněnky. Místní přírodní druhy nejsou příliš agresivní. Živí se převážně pylem, čímž zkracují období květu, ale samotnou rostlinu výrazně neoslabují. Naopak třásněnka západní (kalifornská) a tabáková se aktivně živí nejen pylem, nýbrž i listím, což na rostlině způsobuje škody podobné jako u roztočů. Při nekontrolovaném výskytu dovedou fialku prakticky zničit. Květy jsou povadlé, deformované, poupata zasychají ještě před rozvinutím. Listy zakrňují, jsou na nich patrné drobné tečky jako po napichování jehlou. Třásněnka západní je také přenašečem virových nákaz, zejména nevyléčitelného INSV.

Opatření

Zásadním problémem při hubení třásněnek je to, že v procesu vývoje má tento hmyz několik stádií, ve kterých jsou kontaktní postřiky prakticky neúčinné. Prvním stupněm jsou vajíčka, která samice kladou pod kůži mladých listů. Dalším obdobím, kdy je užití postřiků téměř bez efektu, je poslední larvální stadium. Larvy se přestávají krmit a usidlují se do substrátu ke kořenům. Prvním opatřením je nelítostné odstranění veškerých květů i malých poupat, hlavního zdroje obživy třásněnek, a to v úplně celé sbírce. Následuje aplikace postřiku. Použít můžete Vertimec nebo Karate, jedná se však o kontaktní postřiky, které zahubí jen to, co přímo zasáhnou. Neřeší tedy dospělé jedince, kteří vám uletí mimo rostlinu. Proto je nutné aplikaci v předepsaných intervalech opakovat. Vynikající zkušenost mám s novým přípravkem Sanium System, který sice třásněnku v návodu nezmiňuje, ale prokazatelně na ni účinkuje. Výhodou je jeho systémové působení, takže rostlinu chrání po dobu několika týdnů, kdy se mezitím vylíhnou nové larvy.

Ve větších sbírkách stojí za zvážení nasazení dravého roztoče Amblyseius cucumeris, který vyhledává a vysává larvy třásněnek. Nelze s ním vyléčit zamořenou sbírku, proto se aplikuje preventivně před zahájením sezóny třásněnek a je potřeba mu dopřát jisté pěstební podmínky – dostatečnou vlhkost a teplotu mezi 20-25°C.
Přejít nahoru