Množení afrických fialek
Množení fialek listovými řízky
Většinu afrických fialek snadno rozmnožíte listovými řízky. Tímto způsobem se množí klasické odrůdy z obchodu i šlechtěné fialky s fantazijní kresbou nebo panašovanými listy; tedy všechny kultivary kromě chimér, u nichž se pruhované zbarvení při množení listem nezachová. Ideálním obdobím pro množení je jaro, kdy se prodlužují dny a mateřské rostliny jsou v plné síle. Listy dobře zakořeňují a již po šesti měsících se můžete radovat z nové kvetoucí rostlinky. Také na podzim a v zimě lze množit fialky, ale vzhledem k nedostatku denního světla trvá celý proces mnohem déle.
Výběr a příprava listů k množení
Základem úspěšného množení je zdravá mateřská rostlina. Listy by neměly jevit známky hniloby nebo žloutnutí, neodebírejte přestárlé listy ze spodní řady růžice. V případě panašovaných fialek vylamujte listy s co největším podílem zelené barvy. Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi 19-26 °C.
Konec řapíku seřízněte ostrým nožem na délku okolo 2 cm u standardů a 1 cm u miniatur. Šikmým seříznutím se mírně zvětší plocha, ze které mohou vyrůstat miminka. Řapík nestříhejte nůžkami, častěji pak dochází k jeho uhnívání. Nedoporučuji nechávat řapík moc dlouhý, po zasazení do substrátu se list vyvrací a máte nutkání ho sázet hlouběji. Miminkům pak trvá delší dobu, než se protlačí na povrch a může dojít k jejich deformaci. Seříznutý list dejte zakořenit do vody (A), nebo ho rovnou zasaďte do výsevního substrátu (B). Záleží jen na vás, kterou metodu si vyberete, každý pěstitel má jiné zkušenosti.
A) Zakořeňování listů ve vodě
Při zakořeňování ve vodě máte příležitost sledovat růst kořínků a v případě náhlého zahnívání řapíku včas zasáhnout.
Připravte si malou skleničku s vodou a vložte do ní seříznutý listový řízek. Mezi laiky se traduje, že musí být ponořena jen koncová část řapíku, aby list neshnil. To je ovšem nesmysl. Listu neublíží, když bude ponořen celý řapík a dokonce nevadí, když se bude hladiny vody dotýkat i čepel. Osobně to mám vyzkoušeno na tisícovkách listů, které jsem zakořeňovala. Listům zajistěte dostatek světla, ale nedávejte je na osluněný parapet. Častěji pak uhnívají, dochází k popáleninám. Pokud se voda ve skleničce nekazí, není potřeba ji v průběhu zakořeňování vyměňovat; stačí jen udržovat hladinu vody těsně pod listovou čepelí. Přibližně po 2 až 3 týdnech se začínají tvořit první kořínky. Začne-li nějaká část listu zahnívat, neprodleně ji odřízněte ostrou žiletkou.
Nemáte-li úzkou sklenici, přetáhněte přes nádobu alobal a utvořte vanu. Do alobalu udělejte dírky a vsuňte do nich listy, které opřete o okraj nádoby.
Pokud máte k zakořenění mnoho listů, avšak málo místa, můžete listy poskládat do kelímku způsobem, jakým držíte v ruce hrací karty.
Po 4 až 5 týdnech zakořeňování ve vodě má většina listů bohatý kořenový systém se zárodky potomků. Je nejvyšší čas zasadit listy do substrátu.
Zduřený konec řapíku neboli kalus
Na konci řapíku se občas utvoří jakási zduřenina, kalus. Je to vrstva pletiva, která chrání ránu vzniklou při řezu. Kořínky se nevyvíjejí a zůstávají i po mnoha týdnech zakrnělé. Pokud je list v dobré kondici, řapík seřízněte a proces zakořeňování zopakujte. Jinak se kořínků ani rostlinek nedočkáte.
Z vody do substrátu
Jakmile kořínky dorostou ve vodě do délky okolo 15 mm, zasaďte list do výsevního substrátu a umístěte jej do pařeniště. Nevadí, když budou zárodky miminek schovány pod povrchem substrátu. Protlačí se.
Jako pařeniště výborně poslouží jakékoliv průhledné boxíky s trvale pootevřeným víkem. Dobře se umývají a také se s nimi snadno manipuluje.
B) Zakořeňování listů v substrátu
Čerstvě ulomené listy fialek není nutné nechávat zakořenit ve vodě, můžete je sázet rovnou do substrátu.
K zakořeňování listů použijte výsevní substrát. Není potřeba žádných kořenových stimulátorů, listy fialek výborně zakořeňují i bez nich. Seříznutý list zapíchněte do vlhkého substrátu a lžičkou ho mírně zalijte. Konvička není ze začátku vhodná, proud vody substrát rozbahní. Doporučuji vložit listy do pařeniště nebo do sáčku. V pařeništi si listy udrží kolem sebe příznivé klima podporující tvorbu kořenů a růst mladých rostlinek. Substrát nepřesychá ani netěžkne častým zaléváním, takže nedochází k hnilobám kořenů. Listům musíte zajistit dostatek světla, nikdy je však neumisťujte na přímé slunce, v pařeništi by se uvařily. Mladé rostlinky se začínají klubat na svět po 4-12 týdnech od odebrání listu z mateřské rostliny. Já používám tuto metodu zejména u miniatur.
Seříznuté listy zapíchněte do substrátu a vložte do pařeniště. Víko nechte pootevřené. Hlídejte vlhkost, substrát nesmí vyschnout, jinak listy zvadnou.
Nemáte-li dostatek místa, může jako pařeniště posloužit zipový sáček, který zavěsíte třeba na okenní záclonu. Nevýhodou je horší obsluha listu.
V pařeništi můžete zpozorovat, že některé kořínky rostou vzhůru. Je to přirozený jev, v přírodě jsou fialky přivyklé čerpat vláhu také ze vzdušné vlhkosti.
Množení poškozených listů pomocí fragmentů
Africké fialky lze množit nejen celými listovými řízky, ale i jejich fragmenty. Tento způsob se používá zejména při množení polámaných nebo jinak poškozených listů, které je nám líto vyhodit. Mladé rostlinky afrických fialek jsou totiž schopné vyrůstat takřka ze všech částí listové čepele, nejen z řapíku. Množení pomocí fragmentů je užitečné provádět u fantazijních či jinak složitě zbarvených kultivarů, které mají tendenci sportovat. Nařezáním listu na více částí zvýšíte počet mladých rostlin a tím i šanci získat správně kvetoucí fialku. Při řezání listové čepele je nutné použít dokonale čisté a ostré nástroje.
Pokud je list dostatečně velký, můžete ho nařezat až na tři části. Na každé zkuste zachovat kus žilnatiny.
Fragmenty zasaďte řeznou plochou do perlitu nebo vlhkého substrátu a vložte do pařeniště.
Proč list nezakoření a uhnije?
Oddělování miminek od mateřského listu
Z jednoho mateřského listu vyroste zpravidla více sazeniček, které je potřeba rozdělit. Rostlinky nenechávejte pohromadě v jednom květináči, protože by se časem tísnily, ubíraly si světlo a živiny.
Miminka se klubou na svět po jednom až dvou měsících od vylomení listu z mateřské fialky. Záleží na kondici listu, prostředí a kultivaru.
Z rozdělování miminek má mnoho začátečníků strach, ale věřte, že na tom není nic složitého. Je lepší to příliš neoddalovat, přeci jen se lépe rozdělují malá miminka, než odrostlé sazenice s divoce propletenými listy. Je běžné, že čerstvě oddělená miminka nemají vlastní kořínky, ale to vůbec nevadí. Každou rostlinku zasaďte do vlastního květináčku s vlhkým výsevním substrátem a přídavkem perlitu, označte ji jménem, vložte do pařeniště a mírně zalévejte. Rostlinky si do 14 dnů utvoří vlastní kořínky. S velikostí květináče to u miminek nepřehánějte, začněte s průměrem 5 až 6 cm, čímž snížíte riziko jejich hniloby na minimum. Mateřský list můžete vyhodit, nebo ho použít k opětovnému množení.
Z jednoho mateřského listu může vyrůst jedna (vlevo), ale i více sazeniček (vpravo), které je potřeba rozdělit a zasadit do samostatných kelímků.
Uchopte vybranou rostlinku a mírným tahem ji oddělte od listu, případně od sourozenců. Stejně postupujte také s dalšími miminky.
Rostlinky zasaďte do vlastních květináčků s vlhkým výsevním substrátem a přídavkem perlitu, označte je jménem, vložte do pařeniště a mírně zalévejte.
Panašovaná miminka
U panašovaných kultivarů je oddělování miminek o něco komplikovanější. Často vyrůstají s vysokým podílem bílé nebo růžové barvy a miminka musí zůstat u listu tak dlouho, dokud nezačnou lístky více zelenat.
Rostlinky s nízkou hladinou chlorofylu nejsou schopné samostatné existence a předčasné oddělení vede k jejich úhynu. To platí zejména pro odrůdy s klasickým typem panašování. Lístky, které se narodí bílé, už zelenou barvu dodatečně nezískají. Je potřeba čekat na nové středové lístečky, které se mohou v dobrých pěstebních podmínkách rodit zelenější. Naopak u korunního panašování se jedná o jiný typ mutace, kdy se tytéž listy dodatečně vybarvují během svého zrání. Proto se s dřívějším odsazením vyrovnávají lépe.
Tato miminka mají příliš málo chlorofylu, po oddělení od mateřského listu uhynou.
Rostlinky mají dostatek chlorofylu a mohou být odděleny od mateřského listu.
Stává se, že miminka zastaví po několika týdnech svůj růst a nechtějí zezelenat. Abyste podpořili růst nových zelených listů, přesaďte mateřský list i s miminky do většího květináčku s čerstvým substrátem. Nehnojte, popálili byste je.
A co s miminky dál?
Malá miminka čerstvě oddělená od listu sázím nejprve do květináčků o průměru 5-6 cm. Přibližně po dvou měsících přesazuji miminka standardů do květináčků o průměru 7 cm, miniaturám ponechávám stávající velikost 5 cm a jen vyměním substrát. Většina sazenic je v tomto okamžiku natolik samostatná, že již nepotřebuje pobyt v pařeništi. Po dalších 2 nebo 3 měsících přesazuji rostlinky do finálních květináčů, v nichž zůstávají až do dospělosti.