Množení afrických fialek listovými řízky
Většinu afrických fialek snadno rozmnožíte listovými řízky. Tímto způsobem se množí klasické odrůdy z obchodu i šlechtěné fialky s fantazijní kresbou nebo panašovanými listy; tedy všechny kultivary kromě chimér, u nichž se pruhované zbarvení při množení listem nezachová. Ideálním obdobím pro množení je pozdní jaro, kdy se prodlužují dny a mateřské rostliny jsou v plné síle. Listy dobře zakořeňují a již po šesti měsících se můžete radovat z nové kvetoucí rostlinky.
Konec řapíku doporučuji seříznout pod úhlem, čímž se mírně zvětší plocha, ze které mohou vyrůstat miminka.
Výběr a příprava listů k množení
Základem úspěšného množení je zdravá mateřská rostlina. Listy by neměly jevit známky hniloby nebo žloutnutí, neodebírejte přestárlé listy ze spodní řady růžice. V případě panašovaných fialek vylamujte listy s co největším podílem zelené barvy. Čím méně zelené plochy listy mají, tím hůře zakořeňují a předčasně odumírají.
Konec řapíku seřízněte ostrým nožem na délku okolo 2 cm u standardů a 1 cm u miniatur. Řapík nestříhejte nůžkami, častěji pak dochází k jeho uhnívání. Nedoporučuji nechávat řapík moc dlouhý, po zasazení do substrátu se list vyvrací a máte nutkání ho sázet hlouběji. Rostlinkám pak trvá delší dobu, než se protlačí na povrch a mezitím mohou začít uhnívat. Seříznutý list dejte zakořenit do vody (A), perlitu (B), nebo ho rovnou zasaďte do výsevního substrátu (C). Záleží jen na vás.
A) Zakořeňování listů ve vodě
Při zakořeňování ve vodě máte příležitost sledovat růst kořínků a v případě náhlého zahnívání řapíku můžete postižené místo včas odříznout. Připravte si malou skleničku s vodou, do níž vložíte listový řízek. Mezi laiky se traduje, že musí být ponořena pouze koncová část řapíku, aby list neshnil. To je ovšem nesmysl. Listu neublíží, když bude ponořen celý řapík a dokonce nevadí, když se bude hladiny vody dotýkat i čepel. Osobně to mám vyzkoušeno na tisícovkách listů, které jsem během své praxe zakořeňovala. Pokud se voda ve skleničce nekazí, není potřeba ji v průběhu zakořeňování vyměňovat; stačí jen udržovat hladinu vody těsně pod listovou čepelí. Přibližně po 2 týdnech se začínají tvořit první kořínky.
Přesazování zakořeněných listů z vody do substrátu
Jakmile kořínky dorostou ve vodě do délky okolo 10-15 mm, zasaďte list do malého květináčku s vlhkým výsevním substrátem a vložte ho do pařeniště. První rostlinky se klubou na svět zhruba po měsíci, je to ovšem individuální. Záleží na kondici listu, prostředí i kultivaru. Pokud se rostlinky nezačnou klubat do 3 měsíců od zasazení, zkuste list povytáhnout z květináče a podívejte se, zda se miminka neobrátila a nerostou dolů.
Nemáte-li úzkou sklenici, přetáhněte přes hrdlo nádoby alobal a utvořte vanu. Do alobalu udělejte dírky a vsuňte do nich listy, které opřete o okraje nádoby.
Pokud máte k zakořenění mnoho listů, avšak málo místa, můžete listy poskládat do kelímku způsobem, jakým držíte v ruce hrací karty.
Po 4 až 5 týdnech zakořeňování ve vodě má většina listů bohatý kořenový systém se zárodky potomků. Je nejvyšší čas zasadit listy do substrátu.
Jako pařeniště výborně poslouží jakékoliv průhledné boxíky s trvale pootevřeným víkem. Dobře se umývají a také se s nimi snadno manipuluje. Za dobrou cenu se dají pořídit třeba v Pepco.
Nezřídka se stává, že se místo kořínků utvoří na konci řapíku jakási zduřenina, které se odborně říká kalus. Je to vrstva pletiva, která chrání ránu vzniklou poškozením při řezu. Někdy jsou na kalusu patrné zárodky kořínků, které mohou vzbuzovat falešnou naději, avšak kořínky zůstávají i po mnoha týdnech zakrnělé. Pokud je list v dobré kondici, zkuste řapík seříznout a proces zakořeňování zopakovat. Jinak se rostlinek nedočkáte a o mateřský list časem přijdete.
B) Zakořeňování listů v perlitu nebo vermikulitu
K zakořeňování miniaturních lístečků a odnoží se výborně hodí perlit, nebo o něco dražší vermikulit. Ty slouží listům jako opora a drží je nad hladinou vody. Do nádobky nasypte perlit (vermikulit), zapíchněte do něj listy a pozvolna dolévejte vodu tak, aby byl perlit (vermikulit) zcela mokrý a hladina sahala pod horní zrnka. Vodu pravidelně dolévejte. Jakmile listy zakoření, přesaďte je do substrátu. Výhodou této metody je hlavně to, že kořeny postupně prorůstají perlitem (vermikulitem), čímž si utvářejí četné vzduchové kapsy. Po přesazení listů do zeminy pak méně často dochází k jejich zahnívání.
C) Zakořeňování listů v substrátu
Čerstvě ulomené listy fialek není nutné nechávat zakořenit ve vodě, můžete je sázet přímo do substrátu. Pokud jsou listy silné a zdravé, jedná se o poměrně spolehlivou metodu. K zakořeňování listů použijte výsevní substrát s nízkým obsahem hnojiv a větším přídavkem perlitu. Není potřeba kořenových stimulátorů, listy fialek výborně zakořeňují i bez nich. Seříznutý list zapíchněte do vlhkého substrátu a lžičkou ho ještě mírně zalijte. Konev není ze začátku vhodná, proud vody substrát rozbahní. Doporučuji vložit listy do pařeniště nebo do sáčku. V pařeništi si listy udrží kolem sebe příznivé klima podporující tvorbu kořenů a růst mladých rostlinek. Substrát nepřesychá ani netěžkne častým zaléváním, takže nedochází k hnilobě kořenů. Listům musíte zajistit dostatek světla, nikdy je však neumisťujte na přímé slunce, v pařeništi by se uvařily. Mladé rostlinky se začínají klubat na svět po 4-12 týdnech od odebrání listu z mateřské rostliny. Já používám tuto metodu zejména u miniatur.
Seříznuté listy zapíchněte do vlhkého substrátu a vložte do pařeniště. Víko nechte trvale pootevřené. Hlídejte vlhkost, ale první týden není potřeba listy zalévat.
Nemáte-li dostatek místa, může jako pařeniště posloužit zipový sáček, který zcela neutěsníte a zavěsíte ho např. na okenní záclonu. Nevýhodou je horší obsluha listu.
V pařeništi můžete zpozorovat, že některé kořínky rostou vzhůru. Je to přirozený jev, v přírodě jsou fialky přivyklé čerpat vláhu také ze vzdušné vlhkosti.
Proč list nezakoření a uhnije?
Oddělování rostlinek od mateřského listu
Z jednoho mateřského listu vyroste několik sazeniček, které je potřeba rozdělit. Rostlinky nenechávejte pohromadě v jednom květináči, protože by se časem tísnily, konkurovaly si, ubíraly světlo a živiny. Platí to i pro převislé fialky, tzv. trailery.
Mateřský list i s miminky vytáhněte z květináče, rozvolněte kořeny, uchopte vybranou rostlinku a mírným tahem ji oddělte od listu, případně od sourozenců. Stejně postupujte s dalšími miminky. Mateřský list můžete vyhodit, nebo ho použít k opětovnému množení; záleží na jeho kondici a vašich potřebách. Je běžné, že čerstvě oddělená miminka nemají vlastní kořínky, ale to vůbec nevadí. Každou rostlinku zasaďte do vlastního květináčku s vlhkým výsevním substrátem a přídavkem perlitu, označte ji jménem, vložte do pařeniště a mírně zalévejte. Rostlinky si do 14 dnů utvoří vlastní kořeny. S velikostí květináče to u miminek nepřehánějte, začněte s průměrem 5 až 6 cm, čímž snížíte riziko jejich hniloby na minimum.
Přibližně po 2 měsících přesazuji miminka standardů do květináčků s průměrem 7 cm, miniaturám ponechávám stávající velikost 5 cm a jen vyměním substrát. Většina sazenic je v tomto okamžiku natolik samostatná, že již nepotřebuje pobyt v pařeništi. Po dalších 2 nebo 3 měsících přesazuji rostlinky do finálních květináčů, v nichž zůstávají až do dospělosti – mini a polomini sázím do květináčů o průměru 6 až 7 cm, standardy do 8 až 10 cm.
Z jednoho listu vyroste několik sazenic, které je potřeba rozdělit a zasadit do vlastních nádob. List i s miminky vytáhněte z květináče a rozvolněte kořeny.
Uchopte vybranou rostlinku a mírným tahem ji oddělte od listu, případně od sourozenců. Stejně postupujte také s dalšími miminky.
Rostlinky zasaďte do vlastních květináčků s vlhkým výsevním substrátem a přídavkem perlitu, označte je jménem, vložte do pařeniště a mírně zalévejte.
Oddělování panašovaných rostlinek od listu
U fialek s panašovanými listy je oddělování rostlinek složitější. Často vyrůstají s vysokým podílem bílé nebo růžové barvy. Pokud se jedná o fialku s tradičním typem panašování, musíte nechat rostlinky u mateřského listu tak dlouho, dokud nezačnou nové lístečky vyrůstat s větším podílem zelené barvy.
Rostlinky s nízkou hladinou chlorofylu nejsou schopné samostatné existence a předčasné oddělení od listu vede k jejich úhynu. U srdéčkového panašování se jedná o jiný typ mutace a listy se postupně během dozrávání vybarvují. Proto se s dřívějším odsazením od listu zpravidla vyrovnají o něco lépe. Abyste podpořili růst nových zelenějších listů, přesaďte list s celým kořenovým balem a potomky do většího květináče s čerstvým substrátem. Bílá miminka nepřihnojujte, jinak je spálíte!
Tato miminka mají příliš málo chlorofylu, po oddělení od mateřského listu uhynou.
Rostlinka bez chlorofylu byla předčasně oddělena od mateřského listu a uhynula.
Rostlinky mají dostatek chlorofylu a mohou být odděleny od mateřského listu.