Africké fialky

Encyklopedie o pěstování, množení a typologii afrických fialek

Naučte se pěstovat africké fialky

Africké fialky jsou nenáročné pokojové květiny, které zdobí snad každou domácnost. Kromě notoricky známých kultivarů s růžovými, modrými nebo bílými květy existují po celém světě tisíce dalších kultivarů nejrůznějších barev, tvarů a velikostí, které v běžných květinářstvích nenajdeme. Vášniví sběratelé je shánějí u významných šlechtitelů nebo si je navzájem vyměňují. Pro mnohé se fialky staly celoživotní láskou.

Pruhovaná africká fialka, tzv. chiméra

Množení chimér

U afrických fialek označujeme jako chiméry takové rostliny, které mají pruhované květy, a které jsou z genetického hlediska tvořeny dvěma odlišnými typy pletiv. Většinu běžných kultivarů lze množit pomocí listových řízků, z nichž získáme kopie mateřské rostliny. Chiméry ale nelze množit listovými řízky, protože potomci vypěstovaní z listu chiméry ztrácejí své pruhované vybarvení. Proč tomu tak je, vysvětluji v článku Chiméry: tajemství pruhovaných květů.

Chcete-li získat kopii chiméry s pruhovanými květy, musíte rostlinu namnožit takovým způsobem, aby se na potomka přenesly oba typy pletiva. Toho docílíte odnoží nebo květním stvolem. Množení pomocí květních stvolů je metoda poměrně náročná a zdlouhavá, vyžaduje pečlivého pěstitele. Ani jedna z metod navíc není 100% spolehlivá, tu a tam se vybarvení na potomka nepřenese. Proto jsou chiméry mnohokrát vzácnější a dražší než běžné kultivary, k namnožení chimér potřebujeme více času a úsilí.

Množení chimér květním stvolem

U většiny afrických fialek se na květním stvolu nacházejí palístky, tedy drobounké páry lístků, v jejichž patě se ukrývá tzv. spící pupen. Jestliže stvol utrhnete a zasadíte, pupen se probudí a vyroste z něj nová rostlina. Poněvadž vyrůstá z pupenu a ne z jediné buňky jako u listového řízku, je vysoká šance, že si zachová znaky chiméry. Buďte připraveni, že se všechny zasazené stvoly nemusí uchytit, často po několika dnech uhynou.

Z fialky vylomte takový stvol, který má dobře vyvinuté palístky, otevřené květy i malá poupata, což značí dostatečnou zralost stvolu. Květy odřízněte 3 mm nad palístky a stonek zkraťte na délku 2 cm. Do kelímku nasypte perlit (nebo vermikulit), dolijte vodu a zapíchněte stvol tak, aby se palístky dotýkaly perlitu. Kelímek vložte do pařeniště a umístěte ho na světlé místo bez slunce. Během několika týdnů až měsíců začne nad palístky (v místě jejich napojení na stonek) rašit nová rostlinka. Vyroste-li mimo tuto oblast, např. u kořenů, nebude pruhovaná. Zatímco z listového řízku získáte průměrně tři až čtyři mladé rostlinky, u květního stvolu můžete počítat jen s jednou, výjimečně dvěma rostlinkami. Když zárodky povyrostou, opatrně přesaďte celý stvol do výsevního substrátu.

A co dál?

Po čase můžete rostlinky oddělit od mateřského stvolu. Buďte opatrní, poněvadž jsou křehčí než odnože vyrůstající z krčku dospělé fialky. Nechte je zakořenit ve výsevním substrátu a dále pěstujte jako běžné mladé rostliny.

Množení chimér seříznutím koruny

Jak už jsem zmínila výše, pěstování chimér z květních stvolů je velmi náročné a zdlouhavé, mnohdy se nedaří získat potomky. Podobné to může být i s čekáním na odnože – některé chiméry rostou spořádaně a po celé roky neutvoří jedinou odnož. Jednou z možností rozmnožování chimér je pak umělé vyvolání produkce odnoží.

Potřebujete k tomu dospělou rostlinu, která má alespoň dvě řady listů. Vrcholovou část růžice odřízněte pomocí pevného tenkého provázku a nechte ji zakořenit v mokrém perlitu, vermikulitu nebo přímo v substrátu. Spodní část rostliny ponechte v květináči a vložte ji do pařeniště. Asi do měsíce začnou v místě řezu rašit nové rostlinky. Jakmile dostatečně povyrostou, oddělte je a dále pěstujte obvyklým způsobem. Původní část rostliny s kořeny buď vyhoďte (již nikdy nebude mít standardní tvar), nebo ji zkuste použít pro opětovné množení. S prodejem takto získaných odnoží vyčkejte raději do prvního kvetení, často sportují nebo zipují.

Okolo krčku omotejte pevnou nit.

Konce nitě překřižte a silně utáhněte.

Koruna se oddělí od spodní části rostliny.

V místě řezu budou později rašit odnože.

A takto již jiná rostlina produkuje malé potomky...

Přejít nahoru