Chiméry: tajemství pruhovaných květů

Slovo chiméra pochází z dávné antické mytologie, kdy označovalo příšeru s hlavou lva, tělem kozy a ocasem draka. V reálném světě označuje výraz chimérismus stav, kdy se v jednom těle vyskytují zároveň dvě geneticky odlišné buněčné populace. U fialek se zpravidla jedná o kultivary s pruhovanými květy či listy, jejichž barevnou kombinaci nelze přenést na potomky prostřednictvím listového řízku. Stejně jako u běžných kultivarů mohou být květy chimér jednoduché i plné, mnohobarevné, zdobené fantazijními tečkami a stříkanci, mohou být standardního i miniaturního vzrůstu.

Mezi první registrované chiméry patří Granger’s Valencia a Granger’s Desert Dawn šlechtitele Hugha Eyerdoma z amerického Ohia, které byly do registru AVSA zapsány v roce 1980. Nejedná se však o první chiméry, které kdy byly vypěstovány. Chiméry se mezi fialkami vyskytují už odpradávna, avšak dlouhá desetiletí je AVSA odmítala zapsat do registru z důvodu komplikovanějšího množení. V současné době je v AVSA evidováno 700 chimér, ovšem počet dalších neregistrovaných chimér – především ruské a ukrajinské selekce – lze jen stěží odhadnout.

Chiméry jsou náhodnou hříčkou přírody

Chiméry jsou náhodnou hříčkou přírody, jedná se o určitý typ genetické mutace. Ta může být vyvolána stresem, radiací nebo toxiny. Vznik nových chimér zatím neumíme naplánovat a nelze je získat ani vzájemným křížením dvou chimér. Nové chimérické kultivary vznikají opravdu jen náhodnou mutací, ačkoliv šanci na získání chiméry lze údajně zvýšit použitím mutagenních látek nebo uměle navozenou stresovou situací. Přeborníkem v produkci nových chimér je Stanley Ko z čínského Hongkongu. Proces vzniku chiméry je schematicky znázorněn níže.

Jak vzniká chiméra?

Růst běžné fialky probíhá na vrcholu listové růžice. Všechny buňky takové rostliny mají stejný genotyp. Jako příklad použiji bílou fialku s růžovými otisky a modrým fantasy.

Původní genotyp

Někdy ale mohou buňky během vývoje mladé i starší rostliny zmutovat a vytvořit tak novou buněčnou populaci, která se od původních buněk liší.

Původní genotyp / Nový genotyp

Tehdy může nastat jedna ze dvou situací:

A.

Buňky s původním genotypem se přestanou dělit a jsou postupně nahrazovány buňkami s novým genotypem. Nová fialka bude mít jiné vlastnosti než mateřská rostlina. Tento typ mutace je označován jako sport.

B.

Někdy oba genotypy pokračují ve společném růstu a dále se dělí. Výsledkem je rostlina složená ze dvou odlišných pletiv, chiméra. Vznikají pruhované květy, tvořené novou i původní barvou zároveň.

Jakým způsobem se rozmnožují chiméry?

Většinu běžných fialek lze množit prostřednictvím listového řízku. Pokud máte štěstí a nová rostlinka nesportuje, získáte z listu kopii mateřské rostliny. Chiméry ovšem nelze množit listovými řízky, protože fialky vypěstované z listu chiméry ztrácejí své původní vybarvení.

Koupíte-li náhodou listy chimér v domnění, že získáte stejně vybarvené pruhované rostliny, budete zklamaní. Abyste pochopili, proč se u chimér nepřenáší informace o barvě květu prostřednictvím listu, musíme si vysvětlit několik důležitých faktů. Listy fialek jsou kromě jiného tvořeny dvěma základními typy pletiva: epidermálním neboli krycím pletivem (pokožkou) a mezofylovým pletivem, které se nachází mezi svrchní a spodní pokožkou listu. Běžné fialky nesou v obou typech pletiva stejnou genetickou informaci o barvě květu. Avšak chiméry mají geny v obou pletivech odlišné – jiná informace se nachází v epidermálním pletivu a jiná v mezofylovém pletivu. Epidermální pletivo dává vzniknout vnější části chimérického květu, zatímco mezofylové pletivo vykresluje středový pruh. Když množíme jakékoliv fialky (běžné i chiméry) listovým řízkem, utváří se zárodek nové rostliny vždy a pouze z epidermálního pletiva. A to představuje v případě chimér problém. Protože nové rostlině vypěstované z listového řízku chybí genetická informace z pletiva mezofylu, dochází ke ztrátě pruhovaného zbarvení.

Někteří pěstitelé tvrdí, že se jim podařilo vypěstovat z listu chiméry další chiméru. Ano, vzácně se může stát, že nová rostlinka vypěstovaná z listu chiméry má také pruhy. Ty ovšem nezískala od své chimérické matky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zárodek rostlinky se zpočátku vyvíjel normálně jako každý jiný: z epidermálního pletiva a tedy bez pruhů. Jenže v dané fázi to nevidíte, protože fialka je ještě malá a nekvete. Do chiméry zmutuje až během svého postupného vývoje. Stejné je to i v případě křížení chimér. Některý semenáček může mít pruhované květy, není to ale výsledkem křížení chimér, nýbrž náhodnou mutací během raného vývoje semenáčku.

Chcete-li získat kopii chiméry s pruhovanými květy, musíte rostlinu namnožit takovým způsobem, aby se na potomka přenesly oba typy pletiva. Toho docílíte odnoží nebo květním stvolem. Množení pomocí květních stvolů je metoda poměrně náročná a zdlouhavá, vyžaduje pečlivého pěstitele. Ani jedna z metod navíc není 100% spolehlivá, tu a tam se vybarvení na potomka nepřenese. Proto jsou chiméry mnohokrát vzácnější a dražší než běžné kultivary, k namnožení chimér potřebujeme více času a úsilí.

Definice pojmu chiméra ve světě afrických fialek

Z přísně botanického hlediska lze skutečnou chiméru potvrdit pouze genetickou analýzou. V běžné praxi je však tento postup vyloučený, a tak se ve fialkářském světě označuje za chiméru každá fialka, která opakovaně nepřenáší konkrétní vlastnosti – zpravidla pruhy – prostřednictvím listového řízku. Zdůrazňuji slovo zpravidla, neboť šlechtitelská praxe posledních let ukazuje, že definice pojmu chiméra jakožto přísně pruhované fialky je již poněkud zastaralá a streotypní. Před více než třiceti lety, kdy definice vznikala, neměly fialky tak komplikované zbarvení jako dnes, takže se rozdělení pletiv vizuálně projevovalo jako ostře ohraničené pruhy. U dnešních nejmodernějších kultivarů s komplikovaným zbarvením a bohatou genetickou výbavou již nemusí být pruhy tak výrazné jako v minulosti, někdy pruhy zcela chybí a chimérismus je vyjádřen jiným obrazcem.

Před několika lety proběhla na ruských fórech ostrá výměna názorů ohledně definice pojmu chiméra. Rusko a Ukrajina patří již dlouho mezi fialkářské velmoci – udávají světové trendy a jejich pěstební metody jsou na vysoké úrovni. Zejména produkce Fialkovodu obohatila kolekce pěstitelů o nevídaná barevná schemata, z nichž mnohá nelze zopakovat při množení listem. Fialkovod nazýval takové odrůdy rovněž chimérami, ačkoliv na první pohled neměly s klasickými chimérami mnoho společného. To vyvolalo mezi pěstiteli negativní reakce, neboť většina chápala výraz chiméra jako synonymum pro pruhovanou fialku (podobně, jako když pojmem fantasy označujeme květy zdobené stříkanci).

Naproti tomu Fialkovod ve svých argumentech odkazoval na samotnou podstatu chimérismu, kdy je jedno tělo tvořeno dvěma geneticky rozdílnými buněčnými liniemi. Zastával názor, že o chiméře rozhoduje míra opakovatelnosti barevné kombinace: nedaří-li se znaky přenést na potomky listem, pak lze rostlinu považovat za chiméru bez ohledu na to, zda má nebo nemá pruhy. Situace byla na popud Fialkovodu řešena také s vrcholným managementem AVSA, kde se s názory Fialkovodu ztotožnili a pochopili nutnost revidovat terminologii. Vzhledem k administrativní náročnosti však prozatím k žádným úpravám nedošlo. Fialkovod mezitím ustoupil tlaku ruských pěstitelů a začal své vlastní odrůdy s nejasně vymezenými pruhy a odlišným způsobem množení označovat pojmem přízrak, duch.

Foto: Bob’s Omega by Valkiria

Jak si ověřím, že je fialka chimérou?

Máte-li podezření, že vám běžná fialka zmutovala do chiméry a chcete ji uchovat pro další pěstitele, měli byste ji nejprve otestovat. Ne každá fialka, která má pruhované květy, je totiž skutečná chiméra.

Například známý kultivar Bob’s Omega má na květech proužky, přesto ale chimérou není, neboť se jeho zbarvení přenáší prostřednictvím listů. To je v případě skutečných chimér vyloučeno. O tom, zda fialka je nebo není chiméra, napovídá výsledek množení. Z rostliny odeberte několik listových řízků a vypěstujte z nich co nejvíce mladých rostlin. Budou-li kvést stejně pruhovaně jako mateřská fialka, tak se o pravou chiméru nejedná – ta by pruhy na potomky vypěstované z listu nepřenesla. Jestliže budou rostlinky kvést jednobarevně nebo jakkoliv jinak než původní rostlina, tak máte jistotu, že mateřská fialka je skutečnou chimérou.

Přeměna v chiméru může proběhnout na celé fialce najednou, nebo mutace postupuje od jednoho stvolu ke druhému a rostlina se mění pozvolna. Samozřejmě může nastat i opačná situace, kdy máte ve sbírce mnoho let standardně kvetoucí chiméru a znenadání začne ztrácet pruhy, aniž byste cokoliv změnili. Výjimečné nejsou ani případy, kdy chiméra obrátí skladbu barev a například z bílého květu s malinovými pruhy se stane malinový květ s bílými pruhy. Takovým změnám říkáme obrácená chiméra, v angličtině reverse.

Seznam sportů na webu AVSA

Sporty zapsané do registru AVSA po roce 1980. Aktualizace občas váznou.

Přejít na web

Ruské a ukrajinské chiméry

Seznam odrůd a z nich odvozených chimér pojmenovaných ruskými názvy.

Přejít na web

Pojmenování nových chimér

Pokud jste ve sbírce objevili chiméru, která vznikla mutací běžné fialky, můžete se na internetu podívat, jestli nemá od jiného pěstitele přidělené jméno.

Například jeden z chimérických sportů od běžné fialky Playful Spectrum je registrován pod názvem Ko’s Watercolor Splashes. Shoduje-li se tento registrovaný sport s vámi objevenou chimérou, pak můžete svou rostlinu přejmenovat tímto názvem. Stejný chimérický sport se však může objevit v krátkém časovém období u více pěstitelů, a tak se nezřídka stává, že je tentýž kultivar pěstován v různých částech světa pod různými názvy. Například v Rusku je stejný chimérický sport od Playful Spectrum pěstován pod názvem Greg. Podobný případ známe rovněž u chiméry vzniklé z odrůdy Buckeye Irish Lace. V Americe je registrována pod názvem Ko’s Chortle, ale známější je mezi pěstiteli ruský název Lesnoi Tsar‘. Nemá-li chimérický sport přidělený název, píšeme za jeho název slovní spojení chimera sport, nebo ho můžeme zaregistrovat pod vlastním názvem.

Běžný kultivar LE-Rozhdenie Galaktiki a jeho chimérický sport. Jelikož jsem byla první, u koho se tato chiméra objevila, zaregistrovala jsem ji pod vlastním názvem Lina’s Milky Way.